Persönliche Homepage der Familie Wenzlick

Etwa im 12. Jahrhundert sind die ersten Familiennamen (in Deutschland, in Italien schon im 8. Jhdt) ) entstanden. In dieser Zeit wurden Familiennamen nur von solchen Personen von hohem sozialen Status verwendet, die die Notwendigkeit sahen, durch einen zusätzlichen Namen (Familiennamen), sich von denen zu unterscheiden, die den gleichen (christlichen / kirchlichen) Namen hatten. Familiennamen wurden u.a. auch abgeleitet von den Namen bedeutender Väter. Im Slawischen und nordischen war eine gebräuchlich Form, dem Namen des Vaters ein „lik“ anzuhängen. Im althochdeutschen und skandinavischen ist die Endung lik aber auch nicht ungewöhnlich und wies auf einen Mann mit einem besonderen Merkmal/einer besonderen Tätigkeit hin. Im deutschen wurde daraus lich. So bedeutet Wenzlick „Sohn des Wenzel“. Die Tschechische Schreibweise „Vaclav“ für Wenzel bedeutet „glorreicher Eroberer“.

In den Jahrhunderten vor Christi Geburt waren keltische Stämme (mit Namen Bojer) in diesem Gebiet ansässig. Davon leitet sich auch der Name des Landes (Böhmen) ab.

60 v. Chr. haben die Kelten nach Süden das Land verlassen, als germanische Stämme (Markomannen, Quaden, Langobarden, Wandalen) nachrückten (etwa ab 300 v. Christus) .Etwa im 5. bis 7. Jahrhundert sind slawische Stämme in Böhmen und Mähren eingewandert. Die germanischen Stämme, wurden nun nicht mehr nach Ihrem Stammesnamen benannt, sondern als Männer aus Bojerheim oder Bajwaren (Bajuwaren) bezeichnet, als sie in den römischen Provinzen Noricum und Rhaetien auftauchten.

Der ursprüngliche germanische Namen der Bayern lautet *baio-warioz. Später wurde dieser Name zus Baiwaren, Baioaren, Bajoras, oder latinisiert Bavarii, Baioarii. Man geht davon aus, dass sich die Stämme selbst diesen Namen gegeben haben. Hinter dem Namensteil "baio" verbirgt sich der Name des keltischen Stammes der Boier, der auch in der Bezeichnung Böhmens (germanisch latinisiert boio-hemum = Heim der Boier) enthalten ist.

Zahlreiche Markomannen müssen bei dieser Wanderung in Böhmen verblieben sein. Stellenweise hat sich also diese deutsche Bevölkerung bis zur deutschen Wiederbesiedlung im 12. und 13 Jahrhundert erhalten. Diese Reste alter germanischer Stämme hatte gewiss keinen entscheidenden Bestandteil, darf aber auch nicht als unwesentlich bezeichnet werden. Eine durchgehende germanische Überlieferung und ein von uralten Zeiten her fließender Strom ergeben eine germanisch-deutsche Kontinuität in diesem Land.

Unter den Vorfahren der späteren Sudetendeutschen befinden sich also altgermanische Volksreste, die sich ihrerseits aus Markomannen, Quaden, Wandalen, Langobarden und vielleicht noch älteren germanischen Stämme mit keltischem Einschlag zusammensetzen.

Mitte des 13. Jahrhunderts, etwa mit dem Regierungsantritt Ottokars II setzte eine dt. Kolonisation ein. Zwischen 1176 und 1178 hat die Prager Kaufmannssiedlung von Sobieslav II jenes berühmte Privileg erhalten "Noveritis, quod Theutonici liberi homines sunt" ("Wisset, daß die Deutschen freie Leute sind").

Vor allem in der Umgebung von Iglau entstanden zahlreiche Bergwerke. Bergbau im großen Stil hatte es vor der dt. Besiedelung nicht gegeben. Viele Fachausdrücke für den Bergbau konnten selbst bis ins 19. Jahrhdt nicht durch slawische Ausdrücke ersetzt werden. Die Iglauer Sprachinsel zeigt bayerischen, aber auch sächsischen Einschlag

Südlich von Jihlava (Iglau, in Südböhmen) liegt die Stadt Trest (Triesch), deren Gründung mit der Entdeckung und dem Abbau von Silber in der Iglauer Region zweifellos im Zusammenhang stand. Schon die Fürstin und Weissagerin Libussa (Gattin von Premysl dem Pflüger) hat die Silbervorkommen vorhergesagt: "Was in den Bergen verborgen, ich sage es euch: Einen Berg im Westen sehe ich, auf ihm lichte Birken steh’n, durch ihn Silberadern geh’n. Schürft das Silber, heimst es ein, ihr werdet reich an Schätzen sein und essen von silbernen Tellern und trinken aus silbernen Bechern. Doch hütet euch vor dem bösen Nachbarn, den es nach eurem Reichtum gelüstet“. Die erste Erwähnung der Siedlung Trest datiert sich bereits Ende des 12. und Anfang des 13. Jh. Im Jahre 1490 - 1493 kaufte dann Baron Vaclav Wentzelickh (Vencelik) Freiherr von Vrchovist (Wentzelickh von Virchowitz) das Städtchen Trest mit Festung und Hof und den Dörfern Jezdovice und Bukova für seinen Sohn Matej Wentzelickh (Vencelik) von Vrchovist. Im Jahre 1564 wurde unter Krystof Wentzelickh (Vencelik) von Vrchovist der Bau des Schlosses durch italienische Bauherren beendet. ( Als Erklärung der verschiedenen Schreibweisen: Das Tschechische „V“ wird als „W“ gesprochen, das „C“ als „Z“. In der Tschechischen Sprache gibt es kein „W“, das „Z“ würde als „S“ gesprochen. ) Tschechisch galt jedoch bis ca 1538 als Bauernsprache. In adeligen Kreisen wurde eine Art Kirchenlatein gesprochen. Erst durch den Reformator Hus wurde die Tschechische Sprache entscheidend reformiert.

Die Familie Wentzelickh kam einst wegen des Silbers nach Kutna Hora (Kuttenberg) und wurden dort bald zu Bergmeistern und Direktoren eigener kleinerer Bergwerke. Als reich gewordener Unternehmer aus Kutna Hora kaufte Vaclav Wentzelickh (Vencelik) von Vrchovist im Jahre 1485 die Burg Zirovnice und ausgedehnte Besitzungen und zog nach dort mit seiner gesamten Familie um. Im Jahre 1492 erhielt er von Kaiser Friedrich III. zu seinem Wappen auch für sein Geschlecht den Adelstitel. Er starb in Trest im Jahre 1515, wurde jedoch in Zirovnice begraben. Ca. 1620 (nach der Schlacht von Weissenburg) aufgrund der Auswirkungen des 30-jährigen Krieges (Enteignungen, Hinrichtungen, Böhmen wurde Zwangs-Katholisiert - in dieser Zeit sind etwa 150.000 Menschen aus Böhmen geflohen, etwa 150 Adelige wurden ganz oder teilweise enteignet) wurden die Besitzungen konfisziert. Die Schlösser Trest und Zirovnice existieren noch. Desgleichen gab es ein Geschlecht der Barone (Wentzelickh (Vencelik) Freiherren von Sarabic, über die jedoch weniger bekannt ist. In den Wappen der beiden Geschlechter ist ein silbernes Einhorn auf blauem Grund enthalten, das auch das Wappen der Stadt Trest bildet. Auf dem Schild, über einem Helm, ist eine Krone (sieht der böhmischen Krone sehr ähnlich) angebracht. Das Geschlecht der Wentzelickh ist auch verwandt mit dem Geschlecht Smíšek (mit denen sie auch ein gemeinsames Wappen trugen).

Das 1. Wappen ist das der von Virchovist (Stammwappen eigentlich silbernes Einhorn), es existieren noch 4 weitere Wappen, das 2. Wappen ist das der von Sarabic (wurde ca 1880 aus "Siebmachers Heraldikbuch" abgemalt.)

In den Chroniken des Schlosses Trest wird erwähnt, dass die Wurzeln der Familie Wentzelickh bis in die Zeit der letzten Premysliden (Wenzel III + 1306) zurückgehen. Dr. William Wenzlick (in K. u. K. Diensten in Wien, Berlin und Prag, 1887 bis 1926) hat Urkunden gefunden, die die Abstammung der Familie Wentzelickh von der noblen Familie Premysl belegen (Er spricht von einem Dokument im Staatsarchiv Prag, wonach 1620 eine Familie "von Premysl" geflohen ist und 1626 als Wenzlick wieder zurückgekehrt ist. Es existiert eine Urkunde, wonach ein Matthaus Wenzlickh, der mit seinem Bruder 1620 geflohen ist, diesem 1626 das Gut "Freutschenhof" in Pilzen-Schlowitz überschrieben hat.) Es gibt lt. Siebmachers Wappenbuch 5 verschiedene Wappen der Wentzelickh von Virchowitz. In einem Wappen ist über dem Einhorn noch eine 5 zackige Krone mit Perlen besetzt abgebildet. Lt. Beschreibung ein Symbol für böhmischen Uradel.

Das Geschlecht der Premysliden (Přemyslovci) leitet sich von dem sagenhaften „Premysl dem Pflüger“ (7. Jhdt) ab, dem Ehemann der Fürstin Libussa. Mit ihm wurde das Geschlecht der Premysliden gegründet, die bis 1306 nicht nur die Herrscher Böhmens stellten. Der Ursprung dieses Geschlechts dürfte böhmisch-kroatisch sein. Das Geschlecht teilte sich in den Sobeslavschen Zweig (mehrheitlich ausgestorben) und den Vladislavschen Zwei (Wladislaw/Ladislaus = slawisch / wladeti = herrschen, slawa = Ruhm).

In der "Chronica Boemorum" des Cosmas von Prag werden auch vorchristliche Premysliden überliefert: Mezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Kresomysl, Neklan und Hostivit.

Aus diesem Geschlecht sind so bekannte Persönlichkeiten hervorgegangen,wie:

Südlich von Jihlava liegt die Stadt Trest (Triesch), deren Gründung mit der Entdeckung und dem Abbau von Silber in der Iglauer Region zweifellos im Zusammenhang stand. Die erste Erwähnung der Siedlung Trest datiert sich bereits Ende des 12. und Anfang des 13. Jh. Im Jahre 1490 - 1493 kaufte dann Baron Vaclav Vencelik (Wentzelickh) Freiherr von Vrchovist das Städtchen Trest mit Festung und Hof und den Dörfern Jezdovice und Bukova für seinen Sohn Matej Vencelik von Vrchovist. Diese Familie hatte auch ausgedehnte Besitzungen in Zirovnice, die ca. 1620 aufgrund der Auswirkungen des 30-jährigen Krieges konfisziert wurden.

Das Schloss in Trest macht seit 1513 seine Entwicklung durch. Der untere Trakt ist ausschließlich im gotischen Stil, das erste Stockwerk im Renaissancestil und der bewohnte Teil im Barockstil. Im Jahre 1983 ging das Vermögen von der Stadt Trest an die Tschechoslowakische Akademie der Wissenschaften über, heute die Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik.

Die Akademie hat beschlossen, aus dem Schloss eine moderne Einrichtung zu bauen, die vor allem als Zentrum der wissenschaftlichen Arbeit dienen soll. Das Schloss bietet aber auch geeignete Räume für verschiedene Verhandlungen an und leistet Verpflegungs- und Unterkunftsdienste auf einem sehr guten Niveau, nicht nur für Wissenschaftler, sondern auch für andere Gäste.

Der Konferenzsaal mit der vollkommenen audiovisuellen Technik und mit Kabinen für Dolmetscher eignet sich gut für Vorlesungen, Symposien, Kongresse. In den Salons können Seminare, Kurse und Schulungen, aber auch Familien- und Gesellschaftsfeiern stattfinden.

Sehr schön ist der Musiksaal. Der Schlossspeisesaal und die Weinstube stehen den im Schloss untergebrachten Gästen sowie anderen Besuchern zur Verfügung. Im Gebäude ist der Aufzug.

Die Ausstattung des zweistockigen Gebäudes mit dem Dachgeschoss ist vollkommen modern und bildet eine harmonische Einheit mit dem historischen Aussehen des Schlosses. Zum Schloss gehört ein ausgedehnter, 12 Hektar großer Park. Die Stadt Třešť liegt im südöstlichen Teil der Böhmisch-Mahrischen Höhen, der als eines der ökologisch reinsten Gebieten der Tschechischen Republik angesehen wird. Die Stadt Třešť ist interessant und in ihrer Umgebung gibt es viele historische und kulturelle Sehenswürdigkeiten und Naturschönheit.

Žirovnice wird das erste Mal im Jahre 1345 erwähnt, als es Ulrich von Hradec (Neuhaus) gehörte, dessen Familie es wahrscheinlich gegründet hatte. Im Jahre 1485 kaufte Žirovnice Baron Václav Vencelík (Wentzelickh) Freiherr von Vrchoviště und kurz danach ließ er die Burg umbauen, erweitern und auch ausmalen. Der Autor der Wandfresken ist nicht bekannt, sein interessant aufgefasstes Werk blieb jedoch in umfangreichen Fragmenten erhalten. In den nächsten Jahrhunderten bereicherten die Herren von Gutštejn, die Herren von Hradec, die Familien Slavata und Šternbeck und die Ratsherren aus Žirovnice das Schloss nur wenig. Die Schlossinterieure sind deswegen nur schlicht eingerichtet und werden zu Ausstellungs- und kulturellen Zwecken genutzt.

Page personnelle de la famille Wenzlick



  Château Trest à Jihlava ( Jihlava ) / CZ , Zirovnice / Bohême du Sud

(Centre pour le travail scientifique , idéale pour les réunions )

Origine de la famille Wenzlick

(y compris la recherche du Dr William Wenzlick 1893 - 1924)

Autour du 12ème siècle , les premiers noms de famille ( en Allemagne , en Italie dès le 8ème siècle ) créés ) . Pendant ce temps , les noms de famille ont été utilisés exclusivement par les personnes de statut social élevé , qui a vu la nécessité de distinguer par un nom supplémentaire ( nom de famille ) de ceux qui ont eu la même ( Christian / Eglise ) nom . Les noms de famille sont , entre autres , aussi dérivé du nom des pères importantes . En slave et nordique est une forme courante du nom du Père un " lik " attacher . En vieux haut- allemand et scandinave , la fin est lik mais pas inhabituel et pointé un homme avec une activité caractéristique / SPECIAL . En allemand, il était liche . Donc Wenzlick signifie "fils de Wenzel " . L'orthographe tchèque " Vaclav " pour Wenzel signifie « glorieux vainqueur " .

Dans les siècles avant la naissance du Christ , les tribus celtiques ont été établies ( avec le nom Boïens ) dans ce domaine . Parmi ceux-ci , le nom du pays ( Bohême ) est dérivé .

60 avant JC, les Celtes ont laissé vers le sud du pays , où les tribus germaniques ( Marcomans , Quades , les Lombards, les Vandales ) nachrückten ( d'environ 300 avant Jésus-Christ ). Autour de la 5ème à la 7ème siècle , des tribus slaves en Bohême et en Moravie immigré . Les tribus germaniques ne sont plus nommés par leur nom tribal , mais appelés hommes de Bojerheim ou Bajwaren ( Bavarois ) , tels qu'ils figurent dans les provinces romaines de Norique et la Rhétie .

Le nom germanique d'origine de la Bavière est * baio - warioz . Plus tard, ce nom a été en outre Baiwaren , Baioaren , Bajoras , ou latinisée Bavarii , Baioarii . On croit que les tribus ont donné le nom vous-même. Derrière le nom partie " baio " est le nom de la tribu celte des Boïens , qui est également inclus dans le nom de la Bohême ( germanique latinisé Boio - hemum = Accueil des Boïens ) cache .

  Nombreux Marcomanni doit rester avec cette randonnée en Bohême . Dans certains endroits, si cette population allemande reçue à la re - colonisation allemande dans les 12ème et 13ème siècles . Ces vestiges d'anciennes tribus germaniques avaient certainement pas partie décisive , mais ne peuvent pas être désignés comme insignifiant ainsi . Une tradition germanique continue et une électricité découlant de l'Antiquité sont il ya une continuité germano- allemand dans ce pays .

Parmi les ancêtres de plus tard, les Allemands des Sudètes sont donc de vieux radicaux populaires germaniques qui à leur tour sont composés de Marcomans , Quades , les Vandales , les Lombards , et peut-être même des tribus germaniques âgées celtique torsion .

Milieu du 13e siècle, comme avec l'adhésion d'Ottokar II a établi une colonisation allemande . Entre 1176 et 1178 le règlement de marchand de Prague Sobieslav II a reçu ce privilège fameux " Noveritis , quod homines sunt liberi Teutonici " ( " Ne savez-vous que le peuple allemand libre» ) .

Surtout dans le domaine de Jihlava créé de nombreuses mines . Mining à grande échelle n'avait pas existé avant la colonisation allemande . Beaucoup de termes techniques pour l'industrie minière ne peuvent pas être remplacés par des expressions slaves eux-mêmes jusqu'à ce que le 19ème Jahrhdt . L'île linguistique Jihlava montre l'impact de Bavière , de Saxe , mais aussi

Sud de Jihlava ( Jihlava , en Bohême du Sud ) est la ville de Trest ( Triesch ) , dont la création a été sans aucun doute la découverte et l'exploitation minière de l'argent dans la région de Jihlava en contexte . Même la princesse et prophétesse Libuse ( épouse de Premysl le laboureur ) prédit les dépôts d'argent , " Qu'est-ce caché dans les montagnes , je vous le dis : une montagne dans l'ouest , je vois et se tenir sur elle bouleaux lumineux , à travers lui aller veines d'argent ' n est d'explorer la médaille d'argent , il tire , vous serez riche en trésors et de manger à partir de plaques d'argent et de boire dans des gobelets d'argent . , mais méfiez-vous des méchants voisins , la soif après votre richesse . " daté la première mention du règlement Trest déjà à la fin du 12ème et début du 13ème siècle , dans les années 1490 à 1493 , puis acheté Baron Vaclav Wentzelickh ( Vencelík ) Freiherr von Vrchoviště ( Wentzelickh de Virchowitz ) de la ville de Trest avec sa forteresse et ferme et les villages Jezdovice et Buková pour son fils . Matej Wentzelickh ( Vencelík ) de Vrchoviště en 1564 a été achevée sous Krystof Wentzelickh ( Vencelík ) de Vrchoviště la construction du château par les constructeurs italiens ( comme une explication des différentes orthographes . , le «V» tchèque se prononce comme "W" , la " C " et " Z " . Dans la langue tchèque, il n'existe pas de "W" , le "Z" serait considéré comme "S" parlé . Cependant ) tchèque a duré jusque vers 1538 comme une langue de paysan . Dans les cercles aristocratiques une sorte d'église on parlait latin . Seulement par les Hus Reformer , la langue tchèque était crucial réformé .

La famille Wentzelickh est venu une fois à cause de l' argent à Kutna Hora ( Kutná Hora ) , où ils étaient bientôt maîtres de la montagne et les directeurs posséder petites mines . Lorsqu'il est cultivé riches entrepreneurs de Kutna Hora acheté Vaclav Wentzelickh ( Vencelík ) de Vrchoviště en 1485 le château Zirovnice et vastes possessions et déplacés y à avec toute sa famille . En 1492, il a reçu de l'empereur Frédéric III . à ses armes pour sa famille le titre de noblesse . Il est mort à Trest en 1515 , mais a été enterré dans Zirovnice . Env. 1620 ( après la bataille de White Castle ) en raison de l'impact de la guerre de 30 ans ( expropriation , les exécutions , la Bohême a été contraint Katholisiert - dans cette période quelque 150.000 personnes de Bohême ont fui , environ 150 nobles étaient totalement ou partiellement exproprié ) étaient les possessions confisqués. Les serrures Trest et Zirovnice existent encore . De même , il y avait une famille de barons ( Wentzelickh ( Vencelík ) Barons de Sarabic sur qui est moins bien connu . Dans les bras des deux sexes une licorne d'argent sur un fond bleu est inclus , qui fait aussi les armes de la ville Trest . Indiquées sur la plaque , sur un casque , une couronne ( ressemble beaucoup à la couronne de Bohême ) est fixé . genre de Wentzelickh est également liée au sexe Smisek ( avec qui elle portait également une crête commune ) .



Le premier est le blason de la Virchovist ( bras ancestraux licorne fait d'argent ) , il ya encore 4 plus manteau des bras, la deuxième couche de bras est celui de Sarabic ( ca 1880 était de peinture exemplaires de " Siebmachers Heraldikbuch " . )

Dans les chroniques du Château Trest est mentionné que les racines de la famille Wentzelickh remontent à l'époque de la dernière Premyzslids ( Venceslas III + 1306 ) . Dr William Wenzlick ( dans les services K & K à Vienne , Berlin et Prague , 1887-1926 ) Documents constaté que montrer la descente de famille Wentzelickh de la noble famille Premysl ( Il parle d'un document dans les Archives d'Etat de Prague , qui 1620 est une famille " de Premysl " s'enfuit et en 1626 retourné comme Wenzlick nouveau . existe un certificat , après quoi un Matthaus Wenzlickh , qui a fui avec son frère en 1620 , c'est 1626 écrasé la bonne " Freutschenhof " dans les champignons - Schlowitz . ) Il ya 5 Siebmachers selon différentes de crête armorial de Wentzelickh de Virchowitz . Dans un blason est sur la licorne encore une couronne à cinq branches mappé avec des perles . Lieutenant . Description du symbole de la noblesse de Bohême .

Le sexe de l' Premyzslids ( Přemyslovci ) est dérivé de la légendaire " Premysl le laboureur » ( 7ème siècle ) de , le mari de la princesse Libuse . Avec lui, la famille de la Premyzslids a été établi que non seulement le souverain de Bohême réglé sur 1306. L'origine de ce sexe doit être Bohême - croate . La répartition des sexes dans la branche Sobeslavschen (surtout éteint) et la Vladislavschen Deux ( Vladislav / Ladislas = slave / wladeti = règne = slawa renommée ) .

Dans la " Chronica Boemorum " de Cosmas de Prague a également pré- chrétiennes Premyzslids être livré : Mezamysl , Mnata , Vojen , Vnislav , Kresomysl , Neklan et Hostivit .

De cette génération , ces personnalités connues ont émergé , tels que :

Boriwoi I. Przemysl duc de Bohême + 894

  Venceslas Ier , duc de Bohême , du Saint + 935

Boleslav je le Cruel duc de Bohême + 972

Boleslav II le Pieux , duc de Bohême + 999

Boleslav III . Le Rouge duc de Bohême + 1037

Boriwoi II duc de Bohême + 1124

Venceslas II duc de Bohême + 1192

  Przemysl Otakar Ier roi de Bohême en 1230 +

Venceslas Ier , roi de Bohême en 1253 +

Ottokar II Przemysl roi de Bohême 1278

Venceslas II , roi de Bohême en 1305 +

Wenceslas III . Roi de Bohême + 1306 ( le dernier mâle Premsyl règle)

Margaret de la Bohême , la reine du Danemark + 1212

Agnès de Bohême , comtesse de Habsbourg + 1296

Elisabeth ( Eliska ) reine de Bohême + 1330 ( mère de l'empereur Charles IV )

Elisabeth Richsa de Pologne reine de Bohême - Pologne 1335 +

Sud de Jihlava est la ville de Trest ( Triesch ) , dont la création a été sans aucun doute la découverte et l'exploitation minière de l'argent dans la région de Jihlava en contexte . La première mention du règlement Trest est daté de la fin du 12ème et début du 13ème siècle , dans les années 1490 à 1493 , puis acheté Baron Vaclav Vencelík ( Wentzelickh ) Freiherr von Vrchoviště la ville de Trest avec sa forteresse et ferme et les villages Jezdovice et Buková pour son fils Matej Vencelík de Vrchoviště . Cette famille avait également de vastes possessions en Zirovnice qui ont été confisqués vers 1620 en raison de l'impact de la guerre de 30 ans .

Le château de Trest fait depuis 1513 grâce à son développement. L'aile inférieure est seulement dans le style gothique , au premier étage dans le style Renaissance et la partie habitée dans le style baroque . En 1983 , la propriété est passé de la ville de Trest à l'Académie tchécoslovaque des Sciences , aujourd'hui l'Académie des Sciences de la République tchèque .

L'Académie a décidé de construire hors du château , un établissement moderne qui sera utilisé principalement comme un centre de travaux scientifiques . Mais le château possède également des salles pour diverses négociations et fournit des services de restauration et d'hébergement à un très bon niveau , non seulement pour les scientifiques , mais aussi pour d'autres clients .

La salle de conférence avec un équipement et des cabines pour les interprètes audio - visuel parfait est bien adapté pour des conférences, des colloques , des congrès . Dans les salons de séminaires, de cours et de formation , mais aussi des fêtes familiales et sociales peuvent avoir lieu .

Très bien, c'est la salle de musique . Le château salle à manger et bar à vin sont disponibles pour les logés dans le château ainsi que d'autres visiteurs . Le bâtiment est l'ascenseur .

L'équipement de l'immeuble de deux étages avec au dernier étage est complètement moderne et forme une unité harmonieuse avec l'apparition historique du château . Le château est un vaste parc de 12 hectares . Le Třešť est situé dans la partie sud-est de la Bohême-Moravie Heights , qui est considéré comme l'un des endroits les plus pollués de la République tchèque . Le Třešť est intéressant et dans ses environs il ya beaucoup de sites historiques et culturels et la beauté naturelle .

Žirovnice est mentionné pour la première fois en 1345 , quand il appartenait à Ulrich de Hradec ( Neuhaus ) , dont la famille avait probablement fondée il . En 1485 Žirovnice Baron Václav Vencelík acheté ( Wentzelickh ) Freiherr von Vrchoviště et peu de temps après , il avait reconstruit le château , se développer, et la coloration aussi . L'auteur des fresques n'est pas connu, cependant , intéressant à être inclus dans la station survécu grands fragments . Au cours des prochains siècles, les seigneurs de Gutštejn , les seigneurs de Hradec , les familles Slavata et Sternbeck et les dirigeants de Žirovnice enrichi le château un peu seulement. Les intérieurs du château ne sont donc mis en place simple et sont utilisés pour des expositions et à des fins culturelles .

Personal homepage of Wenzlick family



  Castle Trest at Jihlava ( Jihlava ) / CZ, Zirovnice / South Bohemia

( Center for scientific work , suitable for meetings )

Origin of Wenzlick family

( including the research of Dr. William Wenzlick , 1893 - 1924)

Around the 12th century, the first family names ( in Germany , in Italy as early as the 8th century ) created ) . During this time, family names were used only by those persons of high social status , who saw the need to distinguish by an additional name ( family name ) from those who have had the same ( Christian / Church ) name. Family names were , inter alia, also derived from the names of important fathers. In Slavic and Nordic was a common form of the name of the Father a " lik " attach . In Old High German and Scandinavian , the ending is lik but also not unusual and pointed to a man with a special characteristic / special activity . In German it was Lich . So Wenzlick means " son of Wenzel" . The Czech spelling " Vaclav " for Wenzel means " glorious conqueror " .

In the centuries before the birth of Christ , Celtic tribes were established ( with name Boii ) in this area. Of these, the name of the country ( Bohemia) is derived.

60 BC, the Celts have left to the south the land , when Germanic tribes ( Marcomanni , Quadi , Lombards , Vandals ) nachrückten (from about 300 before Christ ) . Around the 5th to the 7th century , Slavic tribes in Bohemia and Moravia immigrated . The Germanic tribes were no longer named by their tribal name , but referred to as men from Bojerheim or Bajwaren ( Bavarians ) , as they appeared in the Roman provinces of Noricum and Rhaetia .

The original Germanic name of Bavaria is * baio - warioz . Later this name was additionally Baiwaren , Baioaren , Bajoras , or Latinized Bavarii , Baioarii . It is believed that the tribes have given the name yourself . Behind the name part " baio " is the name of the Celtic tribe of the Boii , who is also included in the name of Bohemia ( Germanic Latinized Boio - hemum = Home of the Boii ) hides .

  Numerous Marcomanni must remain with this hike in Bohemia. In some places so this German population received up to the German re-colonization in the 12th and 13th centuries . These remains of ancient Germanic tribes had certainly no decisive part , but may not be designated as insignificant as well. A continuous Germanic tradition and a flowing from ancient times ago electricity are a Germanic- German continuity in this country.

Among the ancestors of the later Sudeten Germans therefore are old Germanic folk radicals which in turn are composed of Marcomanni , Quadi , Vandals , Lombards , and perhaps even older Germanic tribes with Celtic twist.

Mid-13th century , such as with the accession of Ottokar II established a German colonization. Between 1176 and 1178 the Prague merchant settlement of Sobieslav II has received that famous privilege " Noveritis , quod homines sunt liberi Teutonici " ( " Know ye that the German people are free ").

Especially in the area of Jihlava created numerous mines. Mining on a large scale had not existed before German colonization . Many technical terms for the mining industry could not be replaced by Slavic expressions themselves until the 19th Jahrhdt . The Jihlava linguistic island shows Bavarian , Saxon but also impact

South of Jihlava ( Jihlava , in South Bohemia ) is the town of Trest ( Triesch ) , whose creation was undoubtedly the discovery and mining of silver in the Jihlava region in context. Even the princess and prophetess Libuse ( wife of Premysl the Ploughman ) predicted the silver deposits , "What hidden in the mountains, I say to you: a mountain in the west I see And stand on it bright birches, through him go silver veins ' n is exploring the silver, it reaps , you will be rich in treasures and eat from silver plates and drink from silver goblets . , but beware of the evil neighbors , the craving it after your wealth . " dated the first mention of the settlement Trest already in the late 12th and early 13th century in the years 1490 to 1493 then bought Baron Vaclav Wentzelickh ( Vencelík ) Freiherr von Vrchoviště ( Wentzelickh of Virchowitz ) the town of Trest with fortress and farm and the villages Jezdovice and Bukova for his son . Matej Wentzelickh ( Vencelík ) of Vrchoviště In 1564 was completed under Krystof Wentzelickh ( Vencelík ) of Vrchoviště the construction of the castle by Italian builders ( as an explanation of the different spellings . , the Czech "V" is pronounced as "W ", the " C "and " Z ". In the Czech language there is no " W ", the " Z" would be considered "S" spoken. However ) Czech lasted until about 1538 as a peasant language . In aristocratic circles a kind of church Latin was spoken. Only by the Reformer Hus , the Czech language was crucial reformed.

The Wentzelickh family once came because of the silver to Kutna Hora ( Kutná Hora ) , where they were soon to mountain masters and directors own smaller mines. When grown rich entrepreneurs from Kutna Hora bought Vaclav Wentzelickh ( Vencelík ) of Vrchoviště in 1485 the castle Zirovnice and vast possessions and moved to there to with his entire family . In 1492 he received from Emperor Frederick III . to his coat of arms for his family the title of nobility . He died in Trest in 1515 , but was buried in Zirovnice . Approx. 1620 ( after the battle of White Castle ) due to the impact of the 30 - year war ( expropriation, executions , Bohemia was forced Katholisiert - in this period some 150,000 people from Bohemia fled , about 150 nobles were completely or partially expropriated ) were the possessions confiscated. The locks Trest and Zirovnice still exist. Similarly, there was a family of the barons ( Wentzelickh ( Vencelík ) Barons of Sarabic over which is less well known . In the arms of the two sexes a silver unicorn on a blue background is included, which also forms the arms of the city Trest . Stated on the plate , on a helmet , a crown (looks very similar to the Bohemian crown ) is attached . Gender of Wentzelickh is also related to the sex Smisek (with whom she also wore a common crest ) .



The first is the coat of arms of the Virchovist ( Ancestral Arms actually silver unicorn ) , there are still 4 more coat of arms , the second coat of arms is that of Sarabic ( ca 1880 was paint copies of " Siebmachers Heraldikbuch " . )

In the chronicles of the Castle Trest is mentioned that the roots of Wentzelickh family go back to the time of the last Premyzslids ( Wenceslas III + 1306) . Dr. William Wenzlick ( in K & K services in Vienna, Berlin and Prague , 1887-1926 ) Documents found that show the descent of Wentzelickh family of the noble family Premysl ( He speaks of a document in the State Archives in Prague , which 1620 is a family "of Premysl " fled and in 1626 returned as Wenzlick again . exists a certificate , after which a Matthaus Wenzlickh , who has fled with his brother in 1620 , this is 1626 overwritten the good " Freutschenhof " in fungi - Schlowitz . ) There are 5 different according Siebmachers armorial crest of Wentzelickh of Virchowitz . In a coat of arms is on the unicorn still a five -pointed crown mapped with pearls . Lt. . Description a symbol of Bohemian nobility .

The sex of the Premyzslids ( Přemyslovci ) is derived from the legendary " Premysl the Ploughman " ( 7th century ) from , the husband of Princess Libuse . With him the family of the Premyzslids was established that not only the ruler of Bohemia set to 1306 . The origin of this sex should be Bohemian- Croatian. The gender split in the Sobeslavschen branch (mostly extinct) and the Vladislavschen Two ( Vladislav / Ladislaus = Slavic / wladeti = reign = slawa fame) .

In the " Chronica Boemorum " of Cosmas of Prague also pre-Christian Premyzslids be delivered : Mezamysl , Mnata , Vojen , Vnislav , Kresomysl , Neklan and Hostivit .

From this generation, such well-known personalities have emerged , such as:

Boriwoi I. Przemysl Duke of Bohemia + 894

  Wenceslas I, Duke of Bohemia , the Holy + 935

Boleslav I the Cruel Duke of Bohemia + 972

Boleslav II the Pious, Duke of Bohemia + 999

Boleslav III . The Red Duke of Bohemia + 1037

Boriwoi II Duke of Bohemia + 1124

Wenceslas II Duke of Bohemia + 1192

  Przemysl Otakar I King of Bohemia in 1230 +

Wenceslas I, King of Bohemia in 1253 +

Ottokar II Przemysl King of Bohemia +1278

Wenceslas II, King of Bohemia in 1305 +

Wenceslas III . King of Bohemia + 1306 ( the last male Premsyl ruler )

Margaret of Bohemia, Queen of Denmark + 1212

Agnes of Bohemia , Countess of Habsburg + 1296

Elisabeth ( Eliska ) Queen of Bohemia + 1330 ( mother of Emperor Charles IV)

Elisabeth Richsa of Poland Queen of Bohemia - Poland 1335 +

South of Jihlava is the town of Trest ( Triesch ) , whose creation was undoubtedly the discovery and mining of silver in the Jihlava region in context. The first mention of the settlement Trest is dated to the late 12th and early 13th century in the years 1490 to 1493 then bought Baron Vaclav Vencelík ( Wentzelickh ) Freiherr von Vrchoviště the town of Trest with fortress and farm and the villages Jezdovice and Bukova for his son Matej Vencelík of Vrchoviště . This family also had extensive possessions in Zirovnice that were confiscated about 1620 due to the impact of the 30 - year war .

The castle in Trest makes since 1513 through its development . The lower wing is only in the Gothic style , the first floor in the Renaissance style and the inhabited part in Baroque style. In 1983, the property went from the town of Trest at the Czechoslovak Academy of Sciences , today the Academy of Sciences of the Czech Republic.

The Academy has decided to build out of the castle , a modern facility that will be used primarily as a center of scientific work. But the castle also offers suitable rooms for various negotiations and provides catering and accommodation services at a very good level, not only for scientists but also for other guests.

The conference hall with perfect audio-visual equipment and booths for interpreters is well suited for lectures , symposia , congresses . In the salons seminars , courses and training , but also family and social celebrations can take place .

Very nice is the music hall . The castle dining room and wine bar are available to guests accommodated in the castle as well as other visitors. The building is the elevator .

The equipment of the two-story building with the top floor is completely modern and forms a harmonious unity with the historic appearance of the castle. The castle is a vast , 12 -acre park. The Třešť is located in the southeastern part of the Bohemian- Moravian Heights, which is regarded as one of the most polluted places in the Czech Republic. The Třešť is interesting and in its surroundings there are many historical and cultural sights and natural beauty.

Žirovnice is mentioned for the first time in 1345 , when it belonged to Ulrich of Hradec (Neuhaus ) , whose family had probably founded it . In 1485 Žirovnice Baron Václav Vencelík bought ( Wentzelickh ) Freiherr von Vrchoviště and shortly after he had rebuilt the castle , expand, and also coloring . The author of the frescoes is not known, however, be interesting to be encompassed station survived in large fragments. Over the next centuries the lords of Gutštejn , the Lords of Hradec, the families Slavata and Šternbeck and the rulers of Žirovnice enriched the castle only a little. The castle interiors are therefore only set up simple and are used for exhibitions and cultural purposes .

Historie

První zmínky o osadě Třešť se datují již na konci 12. a na začátku 13. století, kdy se na potoku Třeštici křižovaly dvě význačné obchodní cesty, cesta Lovětínská, která začínala v Třebíči a přecházela přes Horní Cerekev do Čech a cesta Humpolecká, která končila za Telčí ve Slavonicích. Osada Třešť se záhy stala obchodním centrem kraje.

Zápis v zemských deskách je z druhé poloviny 14. stol. a hovoří o tvrzi, která patřila Závišovi z Třešťě a Štěpánovi z Březnice. Od roku 1358 na této tvrzi, přestavěné postupně na zámek, hospodařila šlechta v kratších či delších intervalech a to počínaje markrabětem Janem a rodem Šternberků.

V roce 1490 pak zakoupil Václav Vencelík z Vrchovišť od Zdeňka Šternberka ze Šternberka městečko Třešť s tvrzí a poplužním dvorem a s vesnicemi Jezdovice a Buková pro svého syna Matěje Vencelíka z Vrchovišť.

Zprávy o rodu svobodných pánů z Vrchovišť, spřízněných s rodem Smíšků, se kterými měli i podobný erbovní znak - bílého jednorožce v modrém poli - se datují z doby posledních Přemyslovců. Za stříbrem přišli na Hory Kutné a brzy se zde stali perkmistry - řediteli vlastních menších dolů. Jako zbohatlý podnikavec z Hor Kutných si Václav Vencelík z Vrchovišť - vyznavač husitské víry pod obojí - zakoupil v roce 1485 hrad Žirovnici a odstěhoval se tam s celou rodinou. Přízvisko Vencelík si ke svému jménu přidával, neboť tak byl dle jména Václav pojmenováván. V roce 1492 obdržel Václav Vencelík z Vrchovišť od císaře Fridricha III. k erbovnímu znaku, pro svůj rod pánů z Vrchovišť, hodnost šlechtickou.

Zámek v Třešti, jako šlechtické sídlo od roku 1513, prochází vývojem, kdy spodní trakt zámku je postaven v gotickém slohu, první podlaží pak ve slohu renesančním a obytná část v barokním stylu. Zajímavostí byla dřevěná lávka, která spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Tato lávka se nezachovala. Kostel sv. Martina však můžete od zámku vidět a také navštívit.

Přestavbu zámku, na které se podíleli italští stavitelé, ukončil tehdejší majitel Kryštof Vencelík z Vrchovišť v roce 1564. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé budovy s nárožními věžičkami a arkádami v nádvoří, stěny nádvoří byly zdobené sgrafitovou rustikou. Kryštof Vencelík v Vrchovišť byl pohřben v kostele sv. Martina, kde má i svůj náhrobek z roku 1582.

Vencelíci z Vrchovišť byli majiteli Třešťě od roku 1490 až do roku 1626, kdy byl jejich majetek zkonfiskován, jednak pro příslušenství k víře pod obojí, jednak pro bezdětnost posledního majitele panství, který se také účastnil bitvy na Bílé Hoře.

Za působení Venclíků z Vrchovišť došlo k významnému rozkvětu Třeště, na náměstí byl postaven luteránský kostel sv. Kateřiny Sienské, radnice, obecní studna a vznikl pivovar. V městečku byla také židovská obec se synagogou. Obyvatelstvo se zabývalo hlavně soukenictvím a zpracováním dřeva. Konaly se zde též výroční trhy.

Historie

Od roku 1626 se stávají majiteli Třešťě hrabata z Korutan - Herberštejni.

V letech 1657 - 1669 zde sídlí Gayerové z Edelbachu. Za jejich panství dochází v roce 1660 k přestavbě prvního podlaží, pokojů se štukaturami a malbami a hlavního portálu vchodu do zámku. Byla také postavena hlavní věž v průčelí zámku a dva krby v dnešní restauraci a v přísálí kongresového sálu. Ze 17. stol. rovněž pochází původní kachlová kamna v salóncích a zámecké jídelně. Z této doby jsou také dvě manýristické sochy umístěné na sloupech u vstupní brány, dvě vázy instalované na sloupech vchodu do zámecké zahrady a kašna s vodotryskem před hlavním vchodem do zámku. V roce 1669 kupují panství na Třešti opět hrabata Herberštejni. Od roku 1831 do 1844 byla správa panství pouze úřednická.

Anglický park pochází patrně z let 1835-1845, neboť na vyobrazení městečka z doby před velkým požárem v roce 1824, kdy lehlo popelem 180 domů a také kostel sv. Kateřiny Sienské s věží, které je v majetku Muzea v Třešti, je na místě současného parku pouze holá pláň. V letech 1844 - 1945 byli majitelé panství baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Wenzel von Sternbach byl v roce 1864 povýšen do rytířského stavu. V roce 1860 byla přestavěna severní strana zámku k obytným účelům. Průčelí zámku je situováno na západ. Na město byla Třešť povýšena v roce 1901.

Od roku 1984 je zámek i s přilehlým parkem (15 ha) majetkem Akademii věd České republiky. Po deseti letech náročné rekonstrukce byl, v roce 1994 předám k užívaní jako konferenční centrum.

Nejstarší městskou památkou je katolický farní kostel sv. Martina ze 13. stol., dokončen byl v roce 1593. Přestavěn byl dvakrát v roce 1777 a v roce 1824. V kostele se zachovaly do dnešníh dnů gotické náhrobky, kamenná kazatelna a renesanční náhrobek Krištofa Vencelíka.

Chrám sv. Kateřiny Sionské byl postaven jako renesanční německý luteránský kostel. Presbytář byl v 18. stol. přestavěn barokně. Vnitřní zařízení je z 19. stol.

Empírová synagoga byla postavena po požáru, který zachvátil v roce 1824 židovské ghetto. Dnes slouží jako modlitebna církve husitské a jsou zde vystaveny třešťské betlémy.

V Třešti se narodil jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. stol., první rakouský ministr financí a tvůrce japonského hospodářského zázraku J.A. Schumpeter, vynikající renesanční astronom a matematik Šimon Partlic i první sídelní biskup plzeňský, Mons. František Radkovský, nebo herec Otto Šimánek. Bronzová busta spisovatele Franze Kafky připomíná jeho pobyty ve městě v letech 1900 - 1907.

V dlažbě hlavního náměstí jsou největší funkční sluneční hodiny v ČR.

Chrám sv. Kateřiny Sionské byl postaven jako renesanční německý luteránský kostel. Presbytář byl v 18. stol. přestavěn barokně. Vnitřní zařízení je z 19. stol.

Empírová synagoga byla postavena po požáru, který zachvátil v roce 1824 židovské ghetto. Dnes slouží jako modlitebna církve husitské a jsou zde vystaveny třešťské betlémy.

V dlažbě hlavního náměstí jsou největší funkční sluneční hodiny v ČR.

The first mention of the settlement Trest date back to the late 12th and early 13th century , when the stream Delirious crossed two major trade routes , Lovětínská journey that began in Trebic and passed through the Upper Cerekev to Bohemia and Humpolecká journey that ended for Telc in Slavonice . Trest settlement soon became the commercial center of the region.

Writing in the land records from the second half of the 14th century . and speaks of the fortress , which belonged to Záviš of tremor and Stephen of Březnice . From 1358 to the fortress converted gradually to the castle , farmed nobility at shorter or longer intervals starting with the Margrave John 's family and the Sternberg .

In 1490, then bought Václav Vencelík of Vrchoviště by Zdeněk Sternberg Sternberg fortress town sentence with a plow yard and villages Jezdovice and Beech for his son Matthew Vencelík of Vrchoviště .

Messages to the family of the barons of the fountain, allied with the House of Mirth , with whom they had a similar coat of arms - a white unicorn on a blue field - dates back to the time of the last Přemyslovců . For silver came to Kutna Hora and soon became perkmistr here - the director 's own smaller mines. As a gentrified hustler from Hor Kutných you Václav Vencelík of Vrchoviště - Confessor Hussite faith under both - bought in 1485 Zirovnice castle and moved there with his family . Vencelík epithet to his name added , since this was by Václav naming names . In 1492 Václav Vencelík received from Vrchoviště from Emperor Friedrich III . to erbovnímu character for his Lords of the fountain, noble rank .

He died in Trest in 1515 , but was buried in Zirovnice .

Lock in Trest , as a residence since 1513 , through the development , the lower wing of the chateau is built in the Gothic style , the first floor then in the Renaissance style and living in the Baroque style. An interesting feature was a wooden bridge that connected the castle with St. . Martin. This bridge is preserved. Church of Sts . Martina from the castle , but you can see and visit .

Reconstruction of the castle , which is the work of Italian architects , ended the then owner of Christopher Vencelík Vrchoviště in 1564. Lock took the form of four-wing building with corner towers and arcades in the courtyard , courtyard walls were decorated with sgraffito rustic . Christopher Vencelík in Vrchoviště was buried in the church. Martina , which has its tombstone from 1582.

Vencelíci of Vrchoviště were the owners of Tres from 1490 until 1626, when their property was confiscated , one for accessories faith in both kinds , both for childlessness last owner of the estate , who also participated in the Battle of White Mountain .

During his Venclíků of Vrchoviště a significant Třeště heyday , the square was built Lutheran church. Catherine of Siena , town hall, municipal and well established brewery. The town was also the Jewish community with a synagogue . The population is mainly occupied with drapery and wood processing. There were also annual fairs here .

From 1626 to become the owner of Tres counts of Carinthia - Herberštejni .

In the years 1657 - 1669 are located here Gayerová of Edelbach . Under their rule there in 1660 to remodel the first floor , rooms with stucco and paintings and the main portal entrance to the castle. She also built the main castle tower in the front and two fireplaces in today's restaurant and congress hall in the foyer . The 17th century. also comes with original tiled stoves in lounges and dining room castle . From this period are also two Mannerist sculpture placed on pillars at the entrance , two vases mounted on poles entrance to the castle gardens and a fountain with a fountain in front of the main entrance to the castle . In 1669 bought the estate on penalties again Counts Herberštejni . From 1831 to 1844 the estate administration only caretaker .

English park probably dates from the years 1835-1845 , as shown on the village from the period before the great fire in 1824, when 180 houses were burnt to ashes and the church. Catherine of Siena tower , which is owned by the Museum of the punishment, it is the site of the current park only a bare plain. In the years 1844 - 1945 were the owners of the estate barons Wenzel - Sternbach of Tyrol . Wenzel von Sternbach in 1864 was knighted . In 1860 it was rebuilt north side of the castle for residential purposes. The facade of the castle is situated on the west. The city of Trest was promoted in 1901.

After 1945 the castle in the town museum .

Since 1984 the castle and its adjoining park (15 ha) property of the Academy of Sciences of the Czech Republic. After ten years of intensive reconstruction was in 1994, I hand to use as a conference center .

The oldest monument of the city 's Catholic parish church. Martina from the 13th century . , Was completed in the 1593rd was rebuilt twice in 1777 and in 1824. Preserved in the church in today's days of Gothic tombs , stone pulpit and Renaissance tomb of Christopher Vencelík .

St. . Catherine Zion was built as a Renaissance German Lutheran church. The presbytery was in the 18th century . rebuilt in the Baroque style . The interior is from the 19th century .

Empire synagogue was built after a fire that engulfed the Jewish ghetto in 1824 . Today, it serves as a chapel Hussite Church and are subject to Třešť cribs .

In a historic building in the square T. G. Masaryk is now the Museum of the Highlands.

In Trest was born one of the most important economists of the 20th century . , The first Austrian finance minister and author of the Japanese economic miracle JA Schumpeter , exquisite Renaissance astronomer and mathematician Simon Partlic the first residential bishop of Plzeň, Mons . František Radkovský or actor Otto Šimánek . A bronze bust of the writer Franz Kafka commemorate his stay in the city in the years 1900 - , 1907.

The pavement of the main square is the largest functional sundial in the country.
histoire

La première mention de la date de règlement Trest de la fin du 12ème et début du 13ème siècle , lorsque le flux Delirious traversé deux grandes routes commerciales , voyage Lovětínská qui ont commencé à Trebic et passé à travers la Haute Cerekev à voyage Bohême et Humpolecká qui a pris fin pour Telc en Slavonice . Règlement Trest est rapidement devenu le centre commercial de la région .

Écrit dans les registres fonciers de la seconde moitié du 14ème siècle . et parle de la forteresse , qui appartenait à Záviš de tremblements et de Stephen Březnice . De 1358 à la forteresse transformée peu à peu le château , élevage noblesse à intervalles plus ou moins longs à commencer par la famille du margrave Jean et la Sternberg .

En 1490 , alors acheté Václav Vencelík de Vrchoviště par Zdeněk Sternberg Sternberg ville forteresse phrase avec une cour de charrue et villages Jezdovice et hêtre pour son fils Matthew Vencelík de Vrchoviště .

Messages à la famille des barons de la fontaine , alliée à la House of Mirth , avec qui ils ont eu un manteau similaire de bras - une licorne blanche sur fond bleu - remonte à l'époque de la dernière Přemyslovců . Pour l'argent est venu à Kutna Hora et est rapidement devenu perkmistr ici - propres mines plus petites du réalisateur. Comme un débrouillard embourgeoisé de Hor Kutných vous Václav Vencelík de Vrchoviště - Confesseur hussite foi dans les deux - acheté en 1485 Zirovnice château et il a déménagé avec sa famille . Vencelík épithète à ajouter son nom , puisque c'était par donner des noms Václav . En 1492, Václav Vencelík reçu de Vrchoviště de l'empereur Frédéric III . à erbovnímu caractère de ses seigneurs de la fontaine , noble rang .

Il est mort à Trest en 1515 , mais a été enterré dans Zirovnice .

Verrouiller Trest , comme résidence depuis 1513, à travers le développement , l'aile inférieure du château est construit dans le style gothique , au premier étage , puis dans le style de la Renaissance et de vivre dans le style baroque . Une caractéristique intéressante était un pont de bois qui reliait le château Saint . Martin . Ce pont est préservée . Eglise des saints . Martina du château , mais vous pouvez voir et à visiter .

La reconstruction du château , qui est l'œuvre des architectes italiens , a pris fin le propriétaire de l'époque de Christophe Vencelík Vrchoviště en 1564 . Verrouillage a pris la forme de la construction à quatre ailes avec des tours d'angle et des arcades dans la cour , les murs de la cour ont été décorées de sgraffites rustique . Christopher Vencelík dans Vrchoviště a été enterré dans l'église . Martina , qui a sa pierre tombale de 1582 .

Vencelíci de Vrchoviště étaient les propriétaires de Trés partir de 1490 jusqu'en 1626 , quand leurs biens confisqués , l'un pour les accessoires foi dans les deux types , à la fois pour l'infécondité dernier propriétaire du domaine , qui a également participé à la bataille de la Montagne Blanche .

Au cours de sa Venclíků de Vrchoviště un apogée Treste importante , la place a été construite l'église luthérienne . Catherine de Sienne , mairie , municipal et brasserie bien établie . La ville était également la communauté juive avec une synagogue . La population est principalement occupé avec des rideaux et la transformation du bois . Il y avait également des foires annuelles ici .

De 1626 à devenir propriétaires de comptes Trés de Carinthie - Herberštejni .

Dans les années 1657 - 1669 se trouvent ici Gayerová de Edelbach . Sous leur domination, il en 1660 pour rénover le premier étage, les chambres de stuc et des peintures et le portail d'entrée principale du château . Elle a également intégré la tour de château principal à l'avant et deux cheminées dans le restaurant d'aujourd'hui dans le hall et la salle de congrès . Le 17ème siècle . est également livré avec un poêle en faïence d'origine dans les salons et le château de salle à manger . De cette période sont également deux sculpture maniériste placé sur des piliers à la porte d'entrée, deux vases montés sur des poteaux entrée des jardins du château et une fontaine avec une fontaine en face de l'entrée principale du château . En 1669, acheté le domaine des sanctions Counts nouveau Herberštejni . De 1831 à 1844, l' administration de la succession que gardien .

Parc à l'anglaise date probablement des années 1835-1845 , comme indiqué sur le village de la période avant le grand incendie de 1824, 180 maisons ont été réduits en cendres et l'église . Catherine de Sienne tour , qui est détenue par le Musée de la peine , c'est le site du parc actuel , seule une plaine nue . Dans les années 1844 - 1945 sont les propriétaires des barons de l'immobilier Wenzel- Sternbach du Tyrol . Wenzel von Sternbach en 1864 a été anobli . En 1860, il a été reconstruit côté nord du château à des fins résidentielles . La façade du château est situé à l'ouest . La ville de Trest a été promu en 1901 .

Après 1945, le château dans le musée de la ville .

Depuis 1984, le château et son parc attenant ( 15 ha ) propriété de l'Académie des Sciences de la République tchèque . Après dix ans de reconstruction intensive était en 1994 , je tends à utiliser comme un centre de conférences .

Le plus ancien monument de l'église catholique de la paroisse de la ville . Martina du 13ème siècle . , A été achevée dans la 1593e a été reconstruit à deux reprises en 1777 et en 1824 . Conservé dans l'église dans les jours d'aujourd'hui tombes gothiques, chaire en pierre et tombe Renaissance de Christopher Vencelík .

Saint . Catherine Sion a été construit comme une église de la Renaissance allemande luthérienne . Le presbytère était au 18ème siècle . reconstruite dans le style baroque . L'intérieur est du 19ème siècle .

Empire synagogue a été construite après l'incendie qui a ravagé le ghetto juif en 1824 . Aujourd'hui , il sert de chapelle Eglise hussite et sont soumis à des crèches Třešť .

Dans un bâtiment historique sur la place T. G. Masaryk est maintenant le Musée des Highlands .

En Trest est né l'un des économistes les plus importants du 20ème siècle. , Le premier ministre autrichien des finances et auteur du miracle économique japonais JA Schumpeter , exquis astronome de la Renaissance et mathématicien Simon Partlic le premier évêque résidentiel de Plzeň , Mons . František Radkovský ou acteur Otto Šimánek . Un buste en bronze de l'écrivain Franz Kafka commémorer son séjour dans la ville dans les années 1900 - 1907 .

Le pavé de la place principale est le plus grand cadran solaire fonctionnel dans le pays .

TŘEŠŤ - zámek

Původně gotická tvrz postavená v průběhu 14. stol., v 16. stol. přestavěná Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek, 15 km S od Telče

První zmínky o osadě Třešť pochází z přelomu 12. a 13. stol., kdy se na potoku Třeštici křižovaly dvě význačné obchodní cesty - Lovětínská a Humpolecká. Zápis v zemských deskách je z 2. pol. 14. stol. a hovoří o tvrzi, která patřila Závišovi z Třešťě a Štěpánovi z Březnice. Od r. 1358 na této tvrzi, přestavěné postupně na zámek, hospodařila šlechta v kratších či delších intervalech a to počínaje markrabětem Janem a rodem Šternberků.
R. 1490 pak zakoupil Václav Vencelík z Vrchovišť od Zdeňka ze Šternberka městečko Třešť s tvrzí a poplužním dvorem a s vesnicemi Jezdovice a Buková pro svého syna Matěje Vencelíka z Vrchovišť.
Jako zbohatlý podnikavec z Hor Kutných si Václav Vencelík z Vrchovišť, vyznavač husitské víry pod obojí, zakoupil r. 1485 hrad Žirovnici. R. 1492 obdržel Václav Vencelík z Vrchovišť od císaře Fridricha III. k erbovnímu znaku (bílý jednorožec v modrém poli), pro svůj rod pánů z Vrchovišť, hodnost šlechtickou.
Zámek v Třešti, jako šlechtické sídlo od r. 1513, prochází vývojem, kdy spodní trakt zámku je postaven v gotickém slohu, první podlaží pak ve slohu renesančním a obytná část v barokním stylu. Zajímavostí byla dřevěná lávka, která spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Tato lávka se nezachovala.
Přestavbu zámku, na které se podíleli italští stavitelé, ukončil tehdejší majitel Kryštof Vencelík z Vrchovišť r. 1564. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé budovy s nárožními věžičkami a arkádami v nádvoří, stěny nádvoří byly zdobené sgrafitovou rustikou. Vencelíci z Vrchovišť byli majiteli Třešťě od r. 1490 až do r. 1626, kdy byl jejich majetek zkonfiskován, jednak pro příslušenství k víře pod obojí, jednak pro bezdětnost posledního majitele panství, který se také účastnil bitvy na Bílé Hoře.
V l. 1657-1669 zde sídlí Gayerové z Edelbachu. Za jejich panství dochází v r. 1660 k přestavbě prvního podlaží, pokojů se štukaturami a malbami a hlavního portálu vchodu do zámku. Byla také postavena hlavní věž v průčelí zámku a dva krby v dnešní restauraci a v přísálí kongresového sálu. Ze 17. stol. rovněž pochází původní kachlová kamna v salóncích a zámecké jídelně. Z této doby jsou také dvě manýristické sochy umístěné na sloupech u vstupní brány, dvě vázy instalované na sloupech vchodu do zámecké zahrady a kašna s vodotryskem před hlavním vchodem do zámku. V r. 1669 kupují panství hrabata Herberštejni. V l. 1831-1844 byla správa panství pouze úřednická.
Anglický park pochází z l. 1835-1845. V l. 1844-1945 byli majitelé panství baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Wenzel von Sternbach byl v r. 1864 povýšen do rytířského stavu. V r. 1860 byla přestavěna S strana zámku k obytným účelům a po r. 1945 bylo v zámku umístěno městské muzeum. Od r. 1984 je zámek i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky. Po deseti letech náročné rekonstrukce byl v r. 1994 předán k užívaní jako konferenční centrum a hotel.

La première mention du règlement Trest vient de la fin du 12ème ou début du 13ème siècle , quand le flux Delirious traversé deux grandes routes commerciales - . Lovětínská et Humpolecká . Écrit dans les registres fonciers de la seconde moitié du 14ème siècle . et parle de la forteresse , qui appartenait à Záviš de tremblements et de Stephen Březnice . De 1358 à la forteresse transformée peu à peu le château , élevage noblesse à intervalles plus ou moins longs à commencer par la famille du margrave Jean et la Sternberg .
1490 puis acheté Václav Vencelík de Vrchoviště par Zdeněk Sternberg ville forteresse phrase avec une cour de charrue et villages Jezdovice et hêtre pour son fils Matthew Vencelík de Vrchoviště .
Comme un débrouillard embourgeoisé de Hor Kutných vous Václav Vencelík tourbe , un dévot de la foi hussite sous deux acheté 1485 Château Zirovnice . 1492 Václav Vencelík reçu de Vrchoviště de l'empereur Frédéric III . à erbovnímu caractères ( licorne blanche sur fond bleu ) pour ses seigneurs de la fontaine , noble rang .
Verrouiller Trest , comme résidence depuis 1513, à travers le développement , l'aile inférieure du château est construit dans le style gothique , au premier étage , puis dans le style de la Renaissance et de vivre dans le style baroque . Une caractéristique intéressante était un pont de bois qui reliait le château Saint . Martin . Ce pont est préservée .
La reconstruction du château , qui est l'œuvre des architectes italiens , a pris fin le propriétaire de l'époque Christopher Vencelík Vrchoviště de l'année 1564 . Verrouillage a pris la forme de la construction à quatre ailes avec des tours d'angle et des arcades dans la cour , les murs de la cour ont été décorées de sgraffites rustique . Vencelíci de Vrchoviště étaient les propriétaires de Trés partir de 1490 jusqu'en 1626 , quand leurs biens confisqués , l'un pour les accessoires foi dans les deux types , à la fois pour l'infécondité dernier propriétaire du domaine , qui a également participé à la bataille de la Montagne Blanche .
L En 1657-1669 , il abrite Gayerová de Edelbach . Sous leur domination, il en 1660 pour rénover le premier étage, les chambres de stuc et des peintures et le portail d'entrée principale du château . Elle a également intégré la tour de château principal à l'avant et deux cheminées dans le restaurant d'aujourd'hui dans le hall et la salle de congrès . Le 17ème siècle . est également livré avec un poêle en faïence d'origine dans les salons et le château de salle à manger . De cette période sont également deux sculpture maniériste placé sur des piliers à la porte d'entrée, deux vases montés sur des poteaux entrée des jardins du château et une fontaine avec une fontaine en face de l'entrée principale du château . En 1669, l'achat de biens Compte Herberštejni . L Dans l'administration 1831-1844 de la succession n'était qu'un gardien .
Parc à l'anglaise date de 1835 à 1845 l . Dans L. 1844-1945 étaient les propriétaires des barons de l'immobilier Wenzel- Sternbach du Tyrol . Wenzel von Sternbach en 1864 a été anobli . En 1860, il a été reconstruit avec serrure de côté à des fins résidentielles et après 1945 était dans le musée de la ville de château. Depuis 1984, le château et le parc immobilier Académie entourant des sciences de la République tchèque . Après dix ans de reconstruction intensive a été en 1994 remis pour une utilisation comme un centre de conférence et hôtel .

The first mention of the settlement Trest comes from the late 12th or early 13th century . , When the stream Delirious crossed two major trade routes - Lovětínská and Humpolecká . Writing in the land records of the second half of the 14th century . and speaks of the fortress , which belonged to Záviš of tremor and Stephen of Březnice . From 1358 to the fortress converted gradually to the castle , farmed nobility at shorter or longer intervals starting with the Margrave John 's family and the Sternberg .
1490 then bought Václav Vencelík of Vrchoviště by Zdeněk Sternberg fortress town sentence with a plow yard and villages Jezdovice and Beech for his son Matthew Vencelík of Vrchoviště .
As a gentrified hustler from Hor Kutných you Václav Vencelík peat, a devotee of the Hussite faith under both bought 1485 Castle Zirovnice . 1492 Václav Vencelík received from Vrchoviště from Emperor Frederick III . to erbovnímu character ( white unicorn on a blue field ) for his Lords of the fountain, noble rank .
Lock in Trest , as a residence since 1513 , through the development , the lower wing of the chateau is built in the Gothic style , the first floor then in the Renaissance style and living in the Baroque style. An interesting feature was a wooden bridge that connected the castle with St. . Martin. This bridge is preserved.
Reconstruction of the castle , which is the work of Italian architects , ended the then owner Christopher Vencelík Vrchoviště of the year , 1564. Lock took the form of four-wing building with corner towers and arcades in the courtyard , courtyard walls were decorated with sgraffito rustic . Vencelíci of Vrchoviště were the owners of Trés from 1490 until 1626 , when their property was confiscated , one for accessories faith in both kinds , both for childlessness last owner of the estate , who also participated in the Battle of White Mountain .
L In 1657-1669 , it houses Gayerová of Edelbach . Under their rule there in 1660 to remodel the first floor , rooms with stucco and paintings and the main portal entrance to the castle. She also built the main castle tower in the front and two fireplaces in today's restaurant in the foyer and the congress hall . The 17th century. also comes with original tiled stoves in lounges and dining room castle . From this period are also two Mannerist sculpture placed on pillars at the entrance gate , two vases mounted on poles entrance to the castle gardens and a fountain with a fountain in front of the main entrance to the castle . In 1669 the estate buying Counts Herberštejni . L In the 1831-1844 administration of the estate was only a caretaker .
English park dates from 1835 to 1845 l . In L. 1844-1945 were the owners of the estate barons Wenzel - Sternbach of Tyrol . Wenzel von Sternbach in 1864 was knighted . In 1860 it was rebuilt with side lock for residential purposes and after 1945 was in the castle town museum . Since 1984 the castle and the surrounding park property Academy of Sciences of the Czech Republic. After ten years of intensive reconstruction was in 1994 handed over for use as a conference center and hotel .

Historie zámku

Přesný datum vzniku zdejšího hradu neznáme. Podle nálezů tzv. tuhové keramiky můžeme však usuzovat, že k jeho založení došlo okolo poloviny 13. stol. První konkrétní písemná zmínka je v listině Oldřicha z Hradce z roku 1358, který přijal za spolumajitele svého bratra Heřmana. Krátce vládl Žirovnici i Oldřich z Ústí, zmiňovaný k roku 1371 a pocházející ze stejného rodu Vítkovců. Po jeho smrti (před rokem 1379) převzala panství jeho žena. Páni z Hradce jsou tedy považováni za zakladatele tohoto hradu, i když dokázat toto tvrzení nelze.

Původní hrad nebyl nijak velký, zahrnoval v podstatě území dnešní věže, části budov dnes s věží sousedících a prostor k bývalé hlásce. V tomto stavu jej již v roce 1393 koupil vladycký rod Kamarétů z Lukavce (u Čáslavi). Prvním majitelem z rodu Kamarétů byl Jan, který začal užívat prediákt ze Žirovnice. Takto se označovali i jeho potomci. Kamaréti byli přívrženci Husovi, proto za husitských válek se majitel Žirovnice účastnil bojů proti Oldřichovi z Rožmberka. Ten stál na straně krále Zikmunda. Po smrti Jana v letech 1448-51 získal panství jeho syn Purkart. ten je znám věrnými službami Jiřímu z Poděbrad. Zúčastnil se volby Jiřího z Poděbrad za českého krále v roce 1452. král jej poté za jeho služby jmenoval svým komorníkem. Purkart byl roku 1467 zabit, snad nešťastnou náhodou na honu v okolí zdejšího hradu. Podle jiné verze, a to ze Starých letopisů českých, padl Purkart v boji, když se se svými lidmi střetl s vojskem katolické panské jednotky u vsi Žďárku pod Štítným. Za připomenutí stojí i to, že kromě lovecké vášně byl Purkart velmi dobrým bojovníkem v turnajích rytířstva. Vyznamenal se hlavně v roce 1447 na turnaji uspořádaném při příležitosti korunovace Kazimíra polským králem. Posledním Kamarétem na Žirovnici byl Purkartův syn Diviš. Ten však brzy zemřel. Ofka z Vojslavic, jeho manželka, poté jménem nezletilých synů prodala roku1485 celé panství za 1500 kop grošů českých Vencelíkům z Vrchovišť. Ti tak získali Žirovnici a vesnice Cholunnou, Jakubín a Zdešov.

Žirovnický zámek

Rod Vencelíků sídlil v Kutné Hoře. Původně se nejednalo o zvlášť majetný rod, ale Václav Vencelík začal podnikat v oblasti dolování. Právě dolováním stříbra byla Kutná Hora ve 14. a 15. století významná. Podnikání Vencelíkovi přinášelo značný zisk, i když asi ne vždy k němu přišel poctivě. Za stříbro si Václav Vencelík zřejmě koupil i šlechtický titul. Protože měl dostatek finančních prostředků a chtěl se vyrovnat původní české šlechtě, rozhodl se, že koupí pro sebe a svou rodinu celé panství. Dalším důvodem k tomuto kroku byla skutečnost, že měl devět dětí, měšťanský dům v kutné Hoře a své potomky chtěl jistě zabezpečit.

Po svém příjezdu do Žirovnice na podzim roku 1485 začal ihned se stavebními úpravami hradu. Jižní palác vystavěl do výšky dvou pater, nechal zde vystavět kapli, ve druhém poschodí rytířský sál a r. 1490 vymalovat tuto část hradu, a kapli zvlášť, freskami, které jsou zachovány dodnes. Dal dostavět i budovy na východní a západní straně, čímž vzniklo trojúhelníkové (dnes druhé) nádvoří. Opravil a zpevnil hradby v okolí hlásky, protože v těch místech byl původní vstup do hradního areálu. Úpravy svého sídla ukončil asi v roce 1494 a tak získal hrad zhruba dnešní podobu. Dodnes Václava Vencelíka z Vrchovišť proslavují hlavně fresky, jimiž je náš zámek znám. V kapli se jedná o fresky s biblickými motivy, navíc je zde vymalována i rodina Vencelíkova. Skutečně unikátní je i malba hutě v tzv. zelené světnici, znázorňující nejen huť a hrad, ale i prosté dělníky v huti pracující. V současné době je rozsah fresek na žirovnickém zámku označován za největší v celé České republice, i když s podobnými malbami, ale v menším rozsahu, se lze setkat i jinde. Fresky byly během staletí zabíleny, ještě na přelomu 19. a 20. století se jejich část ztrácela pod malbou tropické krajiny, ale dnes naštěstí můžeme opět vše vidět tak, jak tomu bylo na konci 15. století. Autora fresek bohužel neznáme, ale dle místa, kde vytvořil své dílo je označován za Mistra žirovnického.

Jak už bylo zmíněno, u hradu existovala huť. Z Kutné Hory dal Vencelík přivážel tzv. černou měď a zde ve své žirovnické huti ji zcezoval neboli ságroval. Znamenalo to, že ze surové mědi se získávalo stříbro. Kromě hradu a huti začal budovat nové rybníky a dal vystavět rodinnou hrobku, dnes nad ní stojí kostelík sv. Jiljí. Žirovnické panství si územně rozšířil, když v roce 1493 koupil tvrz a ves Vlčetín (s výjimkou čtyř statků na moravské straně) od Jana Vlčetínského ze Zásmuk. 9. září 1492 byl Václav Vencelík povýšen na říšského pána a dostal k tomu i erb – stříbrnéhojednorožce v modrém poli. Nyní je tento erb znakem města Žirovnice. Z devíti dětí Vencelíkových bylo šest synů: Matěj, Jindřich, Petr, Kryštof, Jan a Zikmund. Když Václav v listopadu roku 1515 v Třešti zemřel, zdědili celé poměrně rozsáhlé panství i pěkný hrad jeho synové, z nichž se nakonec jediným majitelem stal Petr.

Jeho manželkou byla Amelie z Toletu. Jí část panství věnoval, aby po jeho smrti mohla v Žirovnici klidně dožít. Roku 1537 je Petr Vencelík připomínán jako prokurátor při Deskách zemských. Tento titul mu ještě – kromě příjmů z panství – zajišťoval určitý zisk, ale Petrovo hospodaření na Žirovnici nebylo dobré. Peníze si půjčoval dál a tím sebe i panství zadlužoval. Zemřel v roce1543 (jinde se uvádí před rokem 1540). Jeho manželka pojistila v roce 1544 půjčku asi největšímu věřiteli Albrechtu z Gutštejna, jinak nejvyššímu mincmistrovi, svým věnem. Ani to však nepomohlo a ještě téhož roku mu celé panství Žirovnice prodala za částku 6000 kop grošů českých. Tím skončilo držení žirovnického panství v rukách Vencelíků. Pouze Jan Vencelík byl i nadále majitelem svobodného domu (dnes č. p. 2), který koupil od Petrových synů a poté věnoval své ženě Regině ze Stranné. Žirovnický zámek

Albrecht z Gutštejna , stejně jako Václav Vencelík, měl finančních prostředků dostatek. Hned v roce 1545 panství rozšířil koupí tří okolních vesnic (Štítné, Litkovice a Žďársko). Rovněž učinil úpravy hradu. Na západní straně vystavěl kruhovou baštu, na straně východní baštu čtyřbokou. U hradeb postavil novou budovu pro služebnictvo a čeleď a dále novou bránu s padacím mostem. Za zaznamenání stojí i to, že v roce 1547 udělil svým podaným právo volně na svých statcích i domcích hospodařit a bez povolení se po panství stěhovat. Jako jeden z poručníků mladého Viléma z Rožmberka přijímal na svém hradě vzácné a vysoce postavené hosty.

Albrechtovým nástupcem se měl stát jeho syn Kryštof. Ten ale ač ženat s Uršulou z Veitmile, chodil za ženou řezníka Brychce. Jednoho dne byli řezníkem přistiženi a ten Kryštofa nožem zabil. To se stalo roku 1545. Řezník byl popraven, ale zdá se, že mimo Žirovnici.

Po smrti Kryštofa z Gutštejna byl dědicem Abrechtův nezletilý vnuk Šebestián. Albrecht, tušící svou smrt, mu určil pět poručníků, kteří měli Šebestiána zastupovat do doby dosažení plnoletosti. roku 1550 Albrecht z Gutštejna zemřel a tak se stal pánem na Žirovnici jeho vnuk. Jedním z poručníků byl i Jáchym z Hradce, vlastnící nedaleké Počátky. Často v Žirovnici pobýval i se svou rodinou. Roku 1564, již po dosažení své plnoletosti, Šebestián celé žirovnické panství právě Jáchymovi z Hradce za 10.000 kop prodal. Tím skončila éra Gutštejnů na žirovnickém hradě a ten se podruhé stal majetkem pánů z Hradce.

Počínaje Jáchymem z Hradce nastalo období, kdy majitelé hradu na něm nikdy trvale nesídlili. Správu a chod žirovnického paství obstarávala spíše Jáchymova manželka Anna z Rožmberka, která čas od času na žirovnickém hradu bydlela. Za Jáchyma z Hradce došlo k nevelkým stavebním úpravám hradu, které ale znamenaly začátek přerodu hradu v pohodlnější renesanční zámek. 12. prosince 1565 zahynul Jáchym z Hradce ve vodách Dunaje ve Vídni, když se pod jeho výpravou prolomil most.

Jediným synem Jáchyma byl Adam. Ten zdědil všechna Jáchymova panství samozřejmě včetně žirovnického. Zde na hradě pokračoval ve stavebních úpravách, hlavně v letech 1576 - 77 a 1580 – 84. Došlo k zasypání příkopu vedoucího od hlásky k hranaté věži a na tomto místě k postavení budovy, i dnes stojící. Tehdejší vzhled připomínají i dnes sgrafita obnovená na omítkách před vstupem do zámku.

Po smrti Adamově převzal Žirovnici jeho – opět jediný a poslední svého rodu – syn Jáchym Oldřich z Hradce. Ten neměl žádné děti, pouze sestru Otýlii, která v případě jeho smrti měla být dědičkou. Jáchym Oldřich postoupil r. 1602 své panství v Žirovnici svojí matce Kateřině, rozené hraběnce z Montfortu s výhradou, aby jej užívala pouze do jeho smrti. 24. ledna 1604v Hradci Jáchym Oldřich zemřel. Žirovnici tím získala Lucie Otýlie, manželka VilémaSlavaty z Chlumu a Košumberka, čímž se de facto stali majiteli panství Slavatové. Žirovnický zámek

Tento rod pokračoval ve stavebních úpravách a hrad se stále více stával zámkem. Neexistoval již padací most a zámek byl opatřen červenou rustikou, tak jak je to vidět i dnes po rekonstrukci.

Roku 1618, po známé pražské defenestraci, byla Žirovnice Slavatům zkonfiskována a dostala se do rukou strany podobojí. Lucie Otýlie i Vilém Slavata odešli z Čech, avšak po bitvě na Bílé hoře se vrátili a byli dále pány Žirovnice. Roku 1622 se měšťané v Hradci vzbouřili a přidali se na stranu podobojí. Byl jim za to odebrán majetek, osm z nich bylo uvězněno ve věži žirovnického zámku. Zdi místnosti, v níž byli zavřeni, popsali nápisy, které jsou ve věži dodnes.

Třicetiletá válka, přinesla panství i zámku mnoho zlého. Nejhorší pro zámek byl asi závěr války, zvláště léta 1644 a 1645. Byl totiž obsazen švédskými vojsky a císařští jej dobývali zpět. Přitom děly rozstříleli druhé patro zámku a to již nikdy nebylo obnoveno. Markantní doklad o existenci tohoto patra máme v zachovaných sedátkách okolo oken, dnes viditelných na půdě cestou do věže.

V roce 1652 zemřel Vilém Slavata a Žirovnice přešla do rukou jeho syna AdamaPavla. Ten však již roku 1657 zemřel bezdětný a tak se panství dostalo do rukou synům jeho bratra. Z těch se stal pánem nejstarší Ferdinand. Zemřel r. 1689 bez mužského potomka. Majetek převzal jeho brat Leopold, avšak i on zemřel bezdětný r. 1691. Třetí a poslední z bratrů Karel Slavata byl členem karmelitánského řádu v Římě a o majetek neměl zájem. O všechna Slavatovská panství se tedy dělily dcery Ferdinanda a Jáchyma. Žirovnici dostala Anna Lucie Slavatovna, provdaná Šternberková.

Manželem Anny Lucie byl říšský hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka a tak se Žirovnice stala r 1693 majetkem Šternberků. Adolf Vratislav dostal toto panství jako věno své manželky.

Po roce 1693 začala oprava velice zchátralého zámku, který již více než 40 let byl – podle svědectví Bohuslava Balbína – téměř v troskách. Oprava trvala dosti dlouho, na ostění jedněch dveří je letopočet 1716. S opravou započal Adolf Vratislav, který r.1703 zemřel a Žirovnici převzal jeho syn František Leopold. Za něho byly sneseny už zmíněné zbytky druhého patra a vybudováno nové západní křídlo s řadou pokojů. Zámek v té době již ztratil charakter pevnosti a tak volný hřbet ostrožny před ním byl osázen lipami, což je i dnešní stav. Zároveň byl postaven špýchar, jak dokládá datum a erb Šternberků na ostění dveří. Po smrti Františka Leopolda v roce 1745 se majitelem zámku i panství stal jeho starší syn František Adam. Tento s. k. skutečný tajný rada, zemský soudce a nejvyšší maršálek království byl třikrát ženat. Na zámku Žirovnice již podle dochovaných dokumentů žádné další úpravy neprováděl ani zde – stejně jako jeho předchůdci nikdy nebydlel. Na místě bývalé ostrožny, nyní osázené lipami, byl vztyčen r. 1777 mariánský sloup. Ten je jedinou památkou na Františka Adama. Zámek a vůbec celé panství bylo spravováno prostřednictvím úředníků. V 70. letech 18. stol. došlo k hladomoru, navíc byla zvyšována robota a tak došlo k bouřím poddaných. I zde v kraji byli lidé nespokojeni a tak 24. června 1775 byli robotníci z panství žirovnického a černovického svoláni na zámek do Žirovnice. Očekávali, že jim bude oznámeno zmírnění roboty. To se nestalo a tak na 700 lidí vzalo zámek útokem Vyhnali pacholky pracující na zámku a stali se jeho pány. Majitel zámku František Adam ze Šternberka v Žirovnici nebyl a tak ani nevěděl, co se s jeho majetkem děje. Situace se nakonec uklidnila robota byla poddaným snížena a na panství žirovnickém běžel dál všední život.

Dalšími Šternberky v Žirovnici se po smrti Františka Adama r. 1789 stali jeho dva synové Adam a Leopold. Adam zemřel r.1811 ve Vídni bezdětný a tak Žirovnice připadla celá jeho bratrovi. Ten se v Žirovnice příliš často neukazoval a omezil se na běžnou údržbu zámku. Zemřel jako s. k. komoří a rytíř sv. Václava ve Vídni 18. 02. 1858 nedlouho po své manželce Karolíně von Valsega. Panství žirovnické tak zdědil jeho druhý syn Leopold, voják a s. k. komoří. Jak se zdá, ten o majetek v Žirovnice již nejevil příliš zájem a zvláště zámek nedostával tu údržbu, kterou potřeboval. Žirovnický zámek

Poslední z rodu Šternberků, který vlastnil Žirovnici přes 200 let, byl po smrti Leopoldově v roce1899 jeho druhý syn Leopold Albert. Ten měl několik titulu, byl m. j. členem panské sněmovny, ale pro Žirovnici příliš neudělal. Nejvýznamnějším jeho činem bylo to, že po dohodě se zástupci města Žirovnice zámek i celé panství 2. května 1910 prodal za 1.400.000 korun včetně převodních nákladů Městu Žirovnici.

Pokud jde o zámek, byl ve zchátralém a neudržovaném stavu. Místy byly děravé střechy a jedna z nejstarších a asi i původních částí hradu – hláska - se rozpadala. C.K. Zemský konservátorský úřad požadoval opravu zámku a hlásky zvláště, ale přišla I. světová válka a zámek chátral dále. Roku 1917 došlo k činu, který změnil po staletí neměnný pohled na hrad či zámek – zbourání hlásky, jinak dominanty města a zámku zvlášť.

V budově zámku po I. světové válce sídlily úřady – lihovaru, dvorů, města a také určitá zlepšení stavu budovy byla učiněna. Kromě úřadů však v zámku byly i nájemné byty obyvatel Žirovnice. Právě jeden z nájemníků svou neopatrností zapříčinil, že v březnu 1964 v půlkulaté baště na prvním nádvoří, tou dobou sloužící jako kůlny, vznikl požár. Ten zachvátil téměř celý zámek, za oběť mu padly mimo jiné zdravé mohutné střešní krovy z doby obnovy zámku po třicetileté válce.

Tehdy se objevovaly tendence celý objekt zbourat a opravou se nezabývat. Naštěstí zvítězil opačný názor a tak se roku 1972 začalo s celkovou rekonstrukcí zámku. Rekonstrukce trvala dvacet let, financovalo ji město i stát a výsledkem je dnešní stav celého objektu.

History of the castle

The exact date of origin of the castle is unknown. According to the findings of the graphitic ceramics but we can infer that his foundation was around the 13th century . The first specific mention in the list of Oldrich of Hradec in 1358 , which adopted a co-owner of his brother Herman. Shortly ruled Zirovnice and Ulrich Ústí , mentioned for 1371 and coming from the same family Vítkovci. After his death (before 1379) took over the estate of his wife . Lords of Hradec are thus regarded as the founder of this castle , even if you can not prove this claim .
The original castle was not great , comprised basically the territory of present-day tower of the building today with the tower and the adjacent area to the former watchtower . In this state it has been in 1393 bought alderman family Kamarétů of Lukavec ( u Čáslavi ) . The first owner of the house of Kamarétů was Jan who started taking prediákt of Zirovnice . Thus, to label and his descendants . Kamara were followers of Jan Hus , because the Hussite Wars, the owner Zirovnice participated in the fighting against the Ulrich of Rosenberg. He stood on the side of King Sigismund. After the death of John in the years 1448 to 1451 acquired the estate of his son Purkart . He is known for faithful services of George Poděbrad . He participated in the election of George Poděbrad King of Bohemia in the 1452nd king after him for his service named his valet . Purkart was killed in 1467 , perhaps accidentally on a hunt in the vicinity of the castle . According to another version , and it chronicles the Old Czech , Purkart fell in battle, when he and his men clashed with the Catholic aristocratic army unit near the village Žďárek the thyroid . But bear in mind also that in addition to hunting passion was Purkart very good fighter in tournaments of chivalry. He distinguished himself mainly in 1447 at a tournament organized on the occasion of the coronation of King Casimir of Poland . The last Kamara on Zirovnice was Purkartův son Divis . However, he soon died . Ofka of Vojslavic , his wife , and then sold on behalf of minor children of the whole estate in 1485 for 1500 groschens Czech Vencelíkům of Vrchoviště . They thus gained Zirovnice a village Cholunnou , Jakubín and Zdešov .

Rod Vencelík resided in Kutna Hora. Originally it was not a particularly wealthy family , but Václav Vencelík started the business in mining. It was silver mining Kutna Hora in the 14th and 15th centuries significant. Business Vencelík brought substantial profit, though perhaps not always come to him honestly. For a silver Václav Vencelík apparently i bought a peerage . Because he had the money and wanted to settle the original Czech nobility, he decided to buy for yourself and your family throughout the estate. Another reason for this was the fact that he had nine children , townhouse in Kutna Hora and their descendants certainly wanted to secure.
After his arrival in Zirovnice in the fall of 1485 he immediately began building alterations castle. South palace built to a height of two floors , there had built a chapel on the second floor hall of knights and 1490 to redecorate this part of the castle , a chapel separately , frescoes , which are preserved to this day . He even finish the building on the east and west sides , creating a triangular (now second ) courtyard . Repaired and strengthened walls around sounds , because in those places was the original entrance to the castle grounds . Edit your office probably ended in 1494 , and so the castle was roughly its present form. To this day, Vaclav Vencelík of Vrchoviště mainly famed frescoes , which is our castle known. The chapel is a fresco paintings with biblical themes, in addition there is also painted family Vencelíkova . Truly unique is the painting works in the Green Room , showing not only huť a castle, but even simple workers in the smelter workers. Currently, the range of frescoes on Žirovnický castle known as the largest in the Czech Republic, although with similar paintings , but to a lesser extent , can be found elsewhere. The frescoes were whitened over the centuries , even in the 19th and 20th centuries, part of the lost painting tropical landscapes , but fortunately today we again see everything as it was at the end of the 15th century . Frescos unfortunately unknown, but according to the place where he created his work is known as the Master žirovnického .

As already mentioned, the castle existed smelter . The Kutna Hora gave Vencelík bringing back the black copper and here 's Žirovnický smelter her zcezoval or ságroval . This meant that the raw copper gained silver. In addition to the castle and began to build a new mill ponds and was built by a family tomb , now standing over her St. Giles. Žirovnická estate of a territorially expanded when in 1493 purchased the fort and the village Vlčetín ( with the exception of four farms on the Moravian side ) by Jana Vlčetínského of Zásmuk . September 9, 1492 Václav Vencelík was promoted to imperial master and got to the coat of arms - silver unicorn on a blue field . Now the city 's coat of arms emblem Zirovnice . Of the nine children Vencelíkových six sons : Matthew, Henry , Peter, Christopher, and Jan Zikmund . When Václav in November 1515 in Trest died , inherited across a relatively large estates and fine castle of his sons , one of which eventually became the sole owner Petr .
His wife was Amelie from Toletu . She spent part of the estate , after his death in Zirovnice could live peacefully . 1537 Petr Vencelík is remembered as a prosecutor in the land files . This title he still - in addition to the income of the estate - ensure some profit , but Peter management on Zirovnice not good. Money borrowed on and by himself and estate debt. He died in 1543 (other states before 1540) . His wife insured in 1544 about the largest loan lender Albrecht of Gutštejn , otherwise the supreme master of the mint , her dowry . But even that did not help , and later his whole estate Zirovnice sold for the sum of 6,000 Czech groschen . This ended up holding žirovnického estate in the hands of Vencelík . Only Jan Vencelík it remains the owner free house (now No. 2 ) , which was bought from the sons of Peter and dedicated to his wife Regina of Lateral .

Albrecht of Gutštejn , as well as Václav Vencelík had enough funds . Just in 1545 the estate buying extended three surrounding villages ( thyroid , Litkovice and Žďársko ) . It also made adjustments to the castle. On the western side of the circular bastions built on the eastern side of the quadrilateral bastion . U fortifications built a new building for the servants and family and new gate with a drawbridge . It is worth noting also that in 1547 granted their right to freely submitted on their farms and farm houses without permission after migrating estate . As one of the trustees of the young Wilhelm von Rosenberg received in his castle rare and high-ranking guests.

Albrecht's successor would be his son Christopher . But although married to Ursula from Veitmile , walked behind the woman butcher Brychce . One day they caught a butcher knife that killed Christopher . It became 1545. Butcher was executed , but it seems that outside Zirovnice .
After the death of Christopher Gutštejn was the heir Abrechtův minor grandson Sebastian . Albrecht, tušící his death , he appointed five trustees who were to represent Sebastian until reaching adulthood . 1550 Albrecht of Gutštejn died and he became master of the Zirovnice his grandson . One of the trustees was also Joachim of Hradec , who owns a nearby beginnings . Often Zirovnice lived with his family . In 1564 , after reaching their majority, Sebastian whole Žirovnický rule of law Joachim of Hradec kick sold for 10,000 . This ended the era Gutštejn Žirovnický the castle and the second time became the property of the Lords of Hradec.
Starting Joachim of Hradec , a period when the owners of the castle on it never permanently denning . Management and operation žirovnického grazing catered rather Jáchymova wife Anna von Rosenberg, from time to time Žirovnický castle lived . For Joachim of Hradec was a moderate structural modifications of the castle , but they marked the beginning of the transformation of the castle into a more comfortable Renaissance chateau. December 12, 1565 died Joachim of Hradec in the waters of the Danube in Vienna when the bridge broke his expedition .
Joachim was the only son of Adam . He inherited all Jáchymova estate course including žirovnického . Here in the castle continued structural adjustments , especially in the years 1576-1577 and 1580 - 84 An backfilling the trench leading voices from the square tower and at this point the position of the building standing today . The former resemble today sgraffito restored the plaster before entering the castle.
After the death of Adam took his Zirovnice - again, the only and the last of his family - the son of Joachim Ulrich Hradec. He had no children , only sister Otýlie that in the event of his death to be an heiress. Joachim Ulrich moved in 1602 his estate Zirovnice his mother Catherine, née Countess of Montfort , with the proviso that it only used until his death. January 24, 1604 in Hradec Joachim Ulrich died . Zirovnice acquired by Lucie Otýlie , wife of VilémaSlavaty Chlumu and Kosumberk , thereby de facto became the owners of the estate Slavatové .

This family continued structural adjustments and the castle became increasingly locked . There has been a castle drawbridge was a red rustic , as it is seen today after reconstruction.
In 1618 , the famous Defenestration of Prague, was Zirovnice Slavatům confiscated and fell into the hands of the party both kinds. Lucie Otýlie and William Slavata left Czechoslovakia , but after the Battle of White Mountain returned and were also masters Zirovnice . In 1622 the townspeople in Hradec revolted and joined the side of both kinds. They were taken to a property, eight of them were imprisoned in the tower of the castle žirovnického . The walls of the room in which they were arrested , described the inscriptions in the tower today.

The Thirty Years War , the castle and manor brought much evil . Worst lock was about the end of the war, particularly the years 1644 , 1645. Was is occupied by Swedish troops and imperial conquering it back . In doing so, cannons shot off the second floor of the castle and it has never been restored . Striking evidence of the existence of this level we have preserved stools around windows, visible today on the ground through the tower.
In 1652 William died fame and Zirovnice passed into the hands of his son AdamaPavla . He however died childless in 1657 , and so the estate fell into the hands of the sons of his brother. Of those became master of the oldest Ferdinand . He died in 1689 without male offspring. Assets taken over by his brother Leopold , but he also died childless year 1691. Third and last of the brothers Karel Slavata was a member of the Carmelite Order in Rome and had no interest in the property . About all Slavatovská estate thus divided the daughter of Ferdinand and Joachim . Zirovnice got Anna Lucie Slavatovna , married Šternberkova .
Lucie was the husband of Anna Reich Adolf Count von Sternberg Wroclaw so Zirovnice r 1693 became the property of the Sternberg . Adolf Wroclaw got this estate as a dowry of his wife.

After the year 1693 began repairing very dilapidated castle, which has more than 40 years, was - according to the testimony of Bohuslav Balbín - almost in ruins. Repair lasted long enough to reveal a door is the year in 1716. Began with the repair Adolf Wroclaw, who died in 1703 and Zirovnice by his son Francis Leopold . Behind him were taken down already mentioned the remains of the second floor and built a new west wing with a variety of rooms. Castle at the time, lost the character and strength of the free promontory ridge before it was planted with lime trees , which is also present . At the same time it was built granary , as evidenced by the date and the Sternberg coat of arms on the door jamb . After the death of Francis Leopold in 1745 , the owner of the castle and the estate became his elder son František Adam . The real secret sk council , Chief Justice and Supreme Marshal of England was married three times . The castle has Zirovnice according to preserved documents no further adjustments are not carried out or - like his predecessors never lived . At the site of the former promontory , now planted with lime trees , was erected in 1777, a Marian column . This is the only monument to Franz Adam. The castle and the whole estate was managed by officials . In the 70 years of the 18th century . famine occurred , was not increased by the robot and there was a storm subjects. Even here in the county and people were dissatisfied and 24 June 1775 were laborers of the estate žirovnického and Černovice summoned to the palace to Zirovnice . They expected that they will be reported to mitigate robots . That did not happen , so 700 people took castle attack drove servants working at the castle and became its masters . Chateau owner František Adam Sternberg Zirovnice not so did not know what was going on with his property . The situation eventually calmed robot subjects was reduced and the estate Žirovnický ran on everyday life .
Other Sternberg Zirovnice after the death of Adam Francis in 1789 became his two sons Adam and Leopold . Adam died in 1811 in Vienna childless and so Zirovnice went to all his brother. He Zirovnice too often did not show and limited to routine maintenance of the castle. He died as S. K. Chamberlain and Knight St . Wenceslas in Vienna on the 2nd 18th 1858 shortly after his wife Carolina von Valsega . The estate Žirovnická thus inherited his second son Leopold , a soldier sk chamber. It seems that the assets did not seem too Zirovnice has a particular interest in the castle did not get the maintenance they need .

The last of the Sternberg family , who owned Zirovnice over 200 years after the death of Leopold in 1899, his second son, Leopold Albert . He had several titles, MJ was a member of the House of Lords , but did Zirovnice too . The most important act of his was that the agreement with the representatives of the city Zirovnice lock the whole manor 2 May 1910 sold for 1,400,000 crowns , including the transfer cost the city Zirovnice .
As for the castle was dilapidated and unkempt state. Here and there were leaky roof and one of the oldest and probably the original part of the castle - watchtower - disintegrated . C. K. Provincial Conservation Office demanded repair of the castle and watchtower in particular , but lost the First World War and the castle fell into disrepair further . In 1917 there was a crime that has changed over the centuries unchanging view of the castle or chateau - demolition sounds , otherwise dominates the city and lock separately.
In the castle, after World War I was home offices - distillery , courts , city and state buildings , some improvements have been made . However, in addition to the authorities of the castle were even rent apartments population Zirovnice . It was one of his tenants caused by carelessness , that in March 1964 in semicircular bastion in the first courtyard , this time serving as a shed , a fire broke out . He engulfed almost the entire castle fell before it , inter alia, healthy massive roof trusses of the recovery time after the Thirty Years War the castle .
Then appeared the tendency to demolish the entire building and repair pursue. Fortunately, the opposite view prevailed and so began 1972 with a total reconstruction of the castle . Reconstruction lasted twenty years , funded by the city and state , and the result is today's state of the entire building.
l'histoire du château

La date exacte de l'origine du château est inconnue . Selon les conclusions de la céramique graphite mais nous pouvons en déduire que sa fondation était autour du 13ème siècle . La première mention spécifique dans la liste de Oldrich de Hradec en 1358 , qui a adopté un co-propriétaire de son frère Herman . Peu de temps jugé Zirovnice et Ulrich Ústí , mentionné pour 1371 et provenant de la même famille Vitkovci . Après sa mort ( avant 1379 ) a repris la succession de son épouse . Seigneurs de Hradec sont donc considérées comme le fondateur de ce château , même si vous ne pouvez pas prouver cette affirmation .
Le château d'origine n'était pas grande , composée essentiellement sur le territoire de la tour actuelle du bâtiment aujourd'hui avec la tour et la zone adjacente à l' ancienne tour de guet . Dans cet état, il a été acheté en 1393 échevin famille Kamarétů de Lukavec ( u Čáslavi ) . Le premier propriétaire de la maison de Kamarétů était Jan qui a commencé à prendre prediákt de Zirovnice . Ainsi , d'étiqueter et de ses descendants . Kamara étaient partisans de Jan Hus , parce que les guerres hussites , le propriétaire Zirovnice participé à la lutte contre le Ulrich de Rosenberg . Il se tenait sur le côté du roi Sigismond . Après la mort de John dans les années 1448-1451 a acquis la succession de son fils Purkart . Il est connu pour les services fidèles de George Poděbrad . Il a participé à l'élection de George Poděbrad roi de Bohême dans le roi 1452e après lui pour son service nommé son valet de chambre . Purkart a été tué en 1467 , peut-être accidentellement sur une chasse dans les environs du château . Selon une autre version , et il raconte la vieille tchèque , Purkart tombé dans la bataille , quand lui et ses hommes se sont affrontés avec l'unité de l'armée aristocratique catholique près du village Žďárek la thyroïde . Mais gardez à l' esprit également que plus de la passion de la chasse était Purkart très bon combattant dans des tournois de chevalerie . Il se distingue surtout en 1447 lors d'un tournoi organisé à l'occasion du couronnement du roi Casimir de Pologne . La dernière Kamara sur Zirovnice était Purkartův fils Divis . Cependant , il mourut bientôt . Ofka de Vojslavic , sa femme , puis vendu au nom des enfants mineurs de la totalité de la succession en 1485 pour 1500 groschens Vencelíkům tchèque de Vrchoviště . Ils ont ainsi gagné Zirovnice un village Cholunnou , Jakubín et Zdešov .

Rod Vencelík résidait à Kutna Hora . A l'origine ce n'était pas une famille particulièrement riche, mais Václav Vencelík commencé l'activité dans le secteur minier . C'était mines d'argent Kutna Hora dans les 14ème et 15ème siècles importantes . Affaires Vencelík a profit substantiel , mais peut-être pas toujours venir à lui honnêtement. Pour un argent Václav Vencelík apparemment j'ai acheté une pairie . Parce qu'il avait de l'argent et voulait régler la noblesse d'origine tchèque , il a décidé d'acheter pour vous-même et votre famille tout au long de la succession . Une autre raison en est le fait qu'il a eu neuf enfants , maison de ville de Kutna Hora et leurs descendants ont certainement voulu sécuriser .
Après son arrivée à Zirovnice à l'automne 1485 , il a immédiatement commencé la transformation de bâtiments château. Palais du Sud construit à une hauteur de deux étages, il avait construit une chapelle sur la salle au deuxième étage de chevaliers et 1490 à redécorer cette partie du château , une chapelle séparément , fresques , qui sont conservés à ce jour . Il a même fini la construction sur les côtés est et ouest , la création d'une triangulaire ( maintenant deuxième ) cour . Réparé et des murs autour de sons renforcé , parce que dans ces endroits était l'entrée originelle de l'enceinte du château . Modifier votre bureau probablement terminé en 1494 , et si le château était à peu près sa forme actuelle . A ce jour , Vaclav Vencelík de Vrchoviště principalement célèbre fresques , qui est notre château connu . La chapelle est une fresque peintures avec des thèmes bibliques , en outre, il est également peint Vencelíkova de famille . Vraiment unique est les travaux de peinture dans la Green Room , montrant non seulement huť un château , mais même de simples travailleurs dans les travailleurs de la fonderie . Actuellement , la gamme de fresques sur le château Žirovnický connu comme le plus grand dans la République tchèque , mais avec des peintures similaires , mais dans une moindre mesure , peut être trouvée ailleurs. Les fresques ont été blanchis au cours des siècles , même dans les 19e et 20e siècles , une partie des paysages tropicaux perdu la peinture , mais heureusement, aujourd'hui, nous voyons à nouveau tout comme il était à la fin du 15ème siècle . Fresques malheureusement inconnu , mais selon l'endroit où il a créé son travail est connu comme le žirovnického Master .

Comme déjà mentionné , le château existait fonderie . Le Kutna Hora a Vencelík ramener le cuivre noir et voici Žirovnický fonderie son zcezoval ou ságroval . Cela signifie que le cuivre brut a gagné l'argent . En plus du château et a commencé à construire une nouvelle étangs de moulin et a été construit par un tombeau de famille , debout maintenant sur son Saint- Giles . Immobilier Žirovnická d'un territorialement élargi quand en 1493 acheté le fort et le village Vlčetín ( à l'exception de quatre fermes sur le côté de la Moravie ) par Jana Vlčetínského de Zásmuk . 9 septembre 1492 Václav Vencelík a été promu maître impérial et est arrivé à des armoiries - licorne d'argent sur un champ bleu . Maintenant les armoiries de la ville emblème Zirovnice . De six fils de neuf enfants : Matthew , Henry , Pierre, Christopher , et Jan Zikmund . Lorsque Václav en Novembre 1515 Trest mort , hérité à travers un nombre relativement grandes propriétés et beau château de ses fils , dont l'un a fini par devenir l'unique propriétaire Petr .
Sa femme était Amélie Toletu . Elle a passé une partie de la succession , après sa mort en Zirovnice pourrait vivre en paix . 1537 Petr Vencelík le souvenir d'un procureur dans les dossiers fonciers . Ce titre il encore - en plus du revenu de la succession - assurer un certain profit , mais la direction de Peter sur Zirovnice pas bon . L'argent emprunté sur et par lui-même et la dette immobilière . Il est mort en 1543 ( d'autres Etats avant 1540) . Son épouse assuré en 1544 sur le plus grand prêteur de prêt Albrecht de Gutštejn , sinon le maître suprême de la menthe , sa dot . Mais même cela n'a pas aidé , et plus tard toute sa succession Zirovnice vendu pour la somme de 6000 groschen tchèque . Cela a fini par tenir žirovnického immobilier dans les mains de Vencelík . Seulement Jan Vencelík il reste la libre propriétaire ( aujourd'hui n ° 2 ) , qui a été acheté par les fils de Peter et dédié à son épouse Regina de latéral .

Albrecht de Gutštejn , ainsi que Václav Vencelík avaient suffisamment de fonds . Juste en 1545 l'achat immobilier prolongé de trois villages environnants ( thyroïde , Litkovice et Žďársko ) . Il a également effectué des ajustements au château . Sur le côté ouest des bastions circulaires construit sur la rive orientale du bastion quadrilatère . Fortifications U construit un nouveau bâtiment pour les fonctionnaires et la famille et nouvelle porte avec un pont-levis . Il est à noter également que , en 1547, accordé leur droit à soumis librement sur leurs fermes et leurs maisons de ferme sans autorisation après la migration immobilier . Comme l'un des administrateurs de la jeune Wilhelm von Rosenberg a reçu dans son château rare et de haut rang invités .

Le successeur de Albrecht serait son fils Christopher . Mais, bien que marié à Ursula de Veitmile , marchait derrière la femme boucher Brychce . Un jour, ils ont pris un couteau de boucher qui a tué Christopher . Il est devenu 1545. Butcher a été exécuté , mais il semble que l'extérieur Zirovnice .
Après la mort de Christopher Gutštejn était l'héritier Abrechtův petit-fils mineur Sebastian . Albrecht , tušící sa mort , il a nommé cinq administrateurs qui devaient représenter Sebastian jusqu'à atteindre l'âge adulte . 1550 Albrecht de Gutštejn est mort et il est devenu maître de la Zirovnice son petit-fils . L'un des fiduciaires a également été Joachim de Hradec , qui possède un début proximité . Souvent Zirovnice vivait avec sa famille . En 1564 , après avoir atteint leur majorité , tout Sebastian règle de droit Žirovnický Joachim de Hradec coup vendu pour 10.000 . Cette fin à l'ère Gutštejn Žirovnický le château et la deuxième fois est devenu la propriété des seigneurs de Hradec .
À partir Joachim de Hradec , une période où les propriétaires du château sur elle jamais de mise bas en permanence . Gestion et exploitation žirovnického pâturage cuisine plus Jáchymova femme Anna von Rosenberg , de temps en temps Žirovnický château vivaient . Pour Joachim de Hradec était un modéré modifications structurelles du château , mais ils ont marqué le début de la transformation du château en plus à l'aise château Renaissance . 12 décembre 1565 est décédé Joachim de Hradec dans les eaux du Danube à Vienne lorsque le pont a cassé son expédition .
Joachim était le seul fils d'Adam . Il a hérité de tous les cours de la succession Jáchymova y compris žirovnického . Ici, dans le château continué ajustements structurels , en particulier dans les années 1576-1577 et 1580-1584 Un remblayage de la tranchée principale voix de la tour carrée et à ce point la position du bâtiment debout aujourd'hui. L'ancien ressemblent aujourd'hui sgraffites restauré le plâtre avant d'entrer dans le château .
Après la mort d'Adam a pris sa Zirovnice - encore une fois , le seul et le dernier de sa famille - le fils de Joachim Ulrich Hradec . Il n'avait pas d'enfants , seulement soeur Otýlie que dans le cas de sa mort à être une héritière . Joachim Ulrich déplacé en 1602 sa succession Zirovnice sa mère Catherine , née comtesse de Montfort , à la condition qu'il ne sert jusqu'à sa mort . 24 janvier 1604 à Hradec Joachim Ulrich est mort . Zirovnice acquis par Lucie Otýlie , épouse de VilémaSlavaty Chlumu et Košumberk , ce qui de facto devenus les propriétaires du domaine Slavatové .

Cette famille a continué ajustements structurels et le château est devenu de plus en plus verrouillé . Il a été un pont-levis du château était un rouge rustique , comme on le voit aujourd'hui , après la reconstruction .
En 1618 , le célèbre défenestration de Prague , était Zirovnice Slavatům confisqué et est tombé dans les mains de la partie les deux espèces. Lucie Otýlie et William Slavata quitté la Tchécoslovaquie , mais après la bataille de la Montagne Blanche retournés et ont également maîtres Zirovnice . En 1622, les habitants de Hradec révolté et rejoint le côté de deux sortes . Elles ont été prises à une propriété , huit d'entre eux ont été emprisonnés dans la tour de la žirovnického du château. Les murs de la salle dans laquelle ils ont été arrêtés , ont décrit les inscriptions dans la tour aujourd'hui.

La guerre de Trente Ans , le château et manoir a apporté beaucoup de mal . Pire serrure était sur la fin de la guerre , en particulier les années 1644 , 1645. A été occupée par les troupes suédoises et la conquête impériale en arrière . Ce faisant , les canons ont tiré sur le second étage du château et il n'a jamais été restaurée . Preuve frappante de l'existence de ce niveau, nous avons conservé tabourets autour des fenêtres , visibles aujourd'hui sur le terrain à travers la tour .
En 1652, William est mort la gloire et Zirovnice passé dans les mains de son fils AdamaPavla . Mais il est mort sans enfant en 1657, et ainsi la succession tomba entre les mains des fils de son frère . Parmi ceux devint maître de la plus ancienne Ferdinand . Il est mort en 1689 sans descendance mâle . Les actifs repris par son frère Léopold , mais il a également mortes l'année sans enfants 1691. Troisième et dernier de la frères Karel Slavata était un membre de l'Ordre du Carmel à Rome et n'avait aucun intérêt dans la propriété . A propos de tout domaine Slavatovská donc divisé la fille de Ferdinand et Joachim . Zirovnice obtenu Anna Lucie Slavatovna , marié Šternberkova .
Lucie était le mari d'Anna Reich Adolf comte von Sternberg Wroclaw si Zirovnice r 1693 est devenu la propriété de la Sternberg . Adolf Wroclaw a cette propriété en dot de son épouse .

Après l'année 1693 a commencé la réparation château très délabré , qui a plus de 40 ans , a été - selon le témoignage de Bohuslav Balbín - presque en ruines . Réparation a duré assez longtemps pour révéler une porte de l'année en 1716 . Commencé avec la réparation Adolf Wroclaw , qui est mort en 1703 et Zirovnice par son fils Francis Leopold . Derrière lui furent démontées déjà mentionné les restes de la deuxième étage et construit une nouvelle aile à l'ouest avec une variété de pièces . Château à l'époque, a perdu le caractère et la force de la crête de promontoire libre avant il a été planté de tilleuls , qui est également présent . Dans le même temps, il a été construit grenier , comme en témoigne la date et le manteau Sternberg de bras sur le chambranle de la porte . Après la mort de François Léopold en 1745 , le propriétaire du château et le domaine est devenu son fils aîné František Adam . Le conseil immobilier sk secret, le juge en chef et le maréchal suprême de l'Angleterre a été marié trois fois . Le château a Zirovnice selon les documents conservés pas d'autres réglages ne sont pas effectués ou - comme ses prédécesseurs n'ont jamais vécu . Sur le site de l'ancien promontoire , maintenant plantée de tilleuls , a été érigé en 1777 , une colonne mariale. C'est le seul monument à Franz Adam . Le château et l'ensemble du domaine a été géré par des fonctionnaires . Dans les années 70 du 18ème siècle . famine a eu lieu, n'a pas été augmenté par le robot et il y avait une tempête sujets . Même ici, dans le comté et les gens étaient mécontents et 24 Juin 1775 étaient des travailleurs de la žirovnického immobilier et Černovice convoqué au palais pour Zirovnice . Ils s'attendaient à ce que ils seront présentés à atténuer robots . Cela n'est pas arrivé , si 700 personnes ont pris le château attaque a conduit les fonctionnaires travaillant au château et est devenu ses maîtres . Propriétaire de Chateau František Adam Sternberg Zirovnice pas ne savait pas ce qui se passait avec sa propriété. La situation éventuellement sujets robot calmé a été réduite et la succession Žirovnický couru sur la vie quotidienne .
Autres Sternberg Zirovnice après la mort d'Adam Francis en 1789 est devenu ses deux fils Adam et Léopold . Adam est mort en 1811 à Vienne sans enfant et ainsi Zirovnice allé à tous son frère . Il Zirovnice trop souvent ne pas montrer et limité à l'entretien de routine du château . Il est mort comme S. K. Chamberlain et Chevalier Saint- Wenceslas à Vienne sur le 2ème 18 1858 peu de temps après son épouse Caroline von Valsega . Le domaine Žirovnická donc hérité de son deuxième fils Léopold , une chambre soldat de sk . Il semble que les actifs ne semblent pas trop Zirovnice a un intérêt particulier dans le château n'a pas obtenu l'entretien dont ils ont besoin .

Le dernier de la famille Sternberg , qui possédait Zirovnice plus de 200 ans après la mort de Léopold en 1899 , son second fils , Léopold Albert . Il avait plusieurs titres , MJ était un membre de la Chambre des Lords , mais fait Zirovnice trop . L' acte le plus important de son était que l'accord avec les représentants de la ville Zirovnice verrouiller l'ensemble manoir 2 mai 1910 vendu pour 1,4 millions de couronnes , y compris le transfert coûté à la ville Zirovnice .
Comme pour le château était vétusté et hirsute . Çà et là, toit qui fuit et une des plus anciennes et probablement la pièce d'origine du château - mirador - désintégré . C. K. Bureau provincial de conservation exigé la réparation du château et tour de guet en particulier , mais a perdu la Première Guerre mondiale et le château est tombé en ruine davantage. En 1917, il y avait un crime qui a changé au cours des siècles vue immuable du château ou château - sons de démolition , sinon domine la ville et verrouiller séparément .
Dans le château , après la Seconde Guerre mondiale a été bureaux à domicile - distillerie , les tribunaux, la ville et les bâtiments de l'Etat , certaines améliorations ont été apportées . Cependant , en plus des autorités du château ont été même louer des appartements population Zirovnice . Il était l'un de ses locataires causés par la négligence , que dans Mars 1964 à bastion semi-circulaire dans la première cour , cette fois servant de hangar , un incendie a éclaté . Il a englouti presque tout le château est tombé devant elle, entre autres , la santé des fermes de toit massives du temps de récupération après la guerre de Trente Ans, le château .
Puis est apparue la tendance à démolir l'ensemble du bâtiment et réparer poursuivre . Heureusement , le point de vue opposé a prévalu et c'est ainsi qu'a commencé 1972 avec une reconstruction totale du château . La reconstruction a duré vingt ans financé par la ville et l'État , et le résultat est l'état de l'ensemble du bâtiment d'aujourd'hui .

3] Böhmen im 13. Jahrhundert (Höhepunkt der Macht der Premysliden)

Für die weiteren politischen Schicksale des Landes war von Bedeutung, dass es zu keiner Aufsplitterung der Herzogs- bzw. Königsgewalt in Böhmen kam. Trotz der häufigen Wirren um die Nachfolge im 11. und 12. Jh., die öfter einen unmittelbaren Eingriff des Reiches ermöglichten, blieb die Einheit des Landes gewahrt; Angehörige der Dynastie der PREMYSLIDEN wurden durch Teilfürstentümer in Mähren (erobert unter Oldrich/Udalrich 1012-1034) abgefunden; ihre Machtbasis war zu schwach, um die Stellung des Prager Herrschers ernsthaft gefährden zu können. Schon bei dem ältesten Chronisten Kosmas von Prag (+ 1125) ist das "Land Böhmen" ein fester Begriff. In den wiederholten Wirren um die Nachfolge im 11. und 12. Jh. formierte sich ein neuer Adel, besonders auf den Landtagen (snemy), der zum eigentlichen Gegenspieler der Könige wurde. Ob ein alter Geblütsadel überlebte, ist umstritten; freie Bauern, deren Existenz bezeugt ist, verschwanden im 12. Jh. weitgehend. (Die Freiheit der Chodenbauern ist späteren Ursprungs). Im 13. Jh. fand der Adel im Landgericht (soud zemsky) und Landtafel (Desky zemske) eine formale Grundlage, die die älteren unbestimmten Strukturen der Adelsgemeinschaft ersetzen. Neben den Hofämtern entstanden Landesämter, die vom Adel beherrscht wurden, und die Adelsgemeinde (obec) stilisierte sich zunehmend zum Sprecher des Landes BöhmenN.
In der "Außenpolitik" blieb im 13. Jh. der Antagonismus zum Reich von entscheidender Bedeutung; der Gegensatz zu Polen schwächte sich ab; hinzu trat eine Feindschaft zu Ungarn, hervorgerufen durch die Südexpansion der böhmischen Herrschaft. Grundlegende Bedeutung kam der Kolonisationswelle des 13. Jh. zu, die ihren ersten Höhepunkt unter Wenzel I. (1230-1253) erreichte. An den älteren Landesausbau anknüpfend, wurde sie vor allem von deutschen Siedlern getragen; in der Folgezeit entstanden geschlossene deutschsprachige Gebiete und Sprachinseln, ohne dass es jedoch zur Entstehung eines deutschen Neustammes in Böhmen kam. Das emphyteutische ("deutsche") Recht der Kolonisten wurde zunehmend gegen Zahlung auch der einheimischen Bevölkerung gewährt; das 14. Jh. brachte eine allgemeine Angleichung. Gleichzeitig entstanden Städte im engeren Sinn des Wortes mit Übernahme deutscher Stadtrechte. Mancherorts knüpften sie organisch an bestehende stadtähnliche Siedlungen an; vielfach wurden sie neu begründet. Der Ausbau eines Städtenetzes und der Reichtum der neu erschlossenen böhmischen Bergwerke ermöglichten eine zeitweise böhmische "Großmachtpolitik" unter Premysl Otakar II. (1253-1278). Trotz der Stärkung der königlichen Macht, die sich nun zunehmend auch auf die königlichen Städte stützte, gelang es jedoch weder Premysl II. noch seinem Sohn Wenzel II., ein dauerndes Übergewicht der königlichen Macht zu sichern. Die Adligen begannen ihrerseits zu kolonisieren und Städte zu gründen. Trotz der Einheitlichkeit des Landes blieb die Macht der Adligen ungebrochen; vor einer Überschätzung der "Einheitlichkeit" Böhmens muß gewarnt werden. Von den territorialen Erwerbungen verblieben bloß Eger und ein Teil des Egerlandes (von Premysl II. Otakar 1265 erworben) - nach mehrfachen Peripetien - dauernd beim Königreich Böhmen. Premysl II. scheiterte letztlich am Widerstand der Adelsopposition im Innern des Landes und an der Politik RUDOLFS von Habsburg.
Mit der Erwerbung von Österreich durch die HABSBURGER kam ein neuer Machtfaktor in Ostmitteleuropa ins Spiel, der die Geschicke des Landes bald nachhaltig beeinflussen sollte. Bereits König ALBRECHT versuchte seinen Sohn Rudolf III. (1306/07) auf den böhmischen Thron zu setzen. Als mit der Ermordung Wenzels III. (1306) die PRREMYSLIDEN-Dynastie in männlicher Linie ausstarb, brachen die verschiedenen Gegensätze in offenen Kämpfen aus.

Back Next

[4] Böhmen zur Zeit der Luxemburger

Diese Gegensätze und die neu auftauchenden Ambitionen des deutschsprachigen Patriziats von Prag und Kuttenberg bewirkten die Herausbildung eines besonders ausgeprägten, sprachlich-"nationalen" Eigenbewußtseins des böhmischen Adels (tschechische Reimchronik des sogenannten Dalimil). Durch Vermittlung kirchlicher Kreise gelangte schließlich Johann, der Sohn HEINRICHS VII., der die PREMYSIDIN Elisabeth (Eliska) heiratete, auf den böhmischen Thron (1310-1346) und begründete die Herrschaft der luxemburgischen Dynastie. Nach anfänglichen Versuchen, die Macht der Adelsfronden zu brechen, mußte König Johann resignieren. Er überließ die Herrschaft des Landes völlig dem Adel. (Innerhalb des Adels grenzte sich zunehmend die Gruppe des Hochadels - pani - immer deutlicher ab). König Johann gelang es, die Machtpositionen des Königreiches durch die polnische Anerkennung der böhmischen Herrschaft über Schlesien zu stabilisieren. Die Stellung König Johanns im Reich bedingte eine engere Verquickung der böhmischen Politik mit der Reichspolitik, zunächst in Koalition mit LUDWIG DEM BAYERN, dann in immer schärferer Opposition zu den WITTELSBACHERN. Nach dem Tode König Johanns in der Schlacht von Crecy wurde KARL IV. König von Böhmen (1346-1378), der noch zu Lebzeiten seines Vaters als (Gegen-)König im Reich gewählt worden war. Die Stellung Böhmens im Reich wurde (durch Privilegien und die Goldene Bulle von 1356) genau geregelt. Das Verhältnis zu Mähren (in dem KARLS Bruder Johann Heinrich regierte) und zu den sogenannten Nebenländern (Schlesien, Ober- und Nieder-Lausitz) wurde gefestigt und (nach westlichem Vorbild) der Begriff corona regni zum Zentralbegriff. Zu einem Ausbau der Verwaltung kam es jedoch trotz vielfacher Anlehnung an französische Vorbilder, nicht; KARL regierte im alten Stil, und der Versuch, gegen den Adel zumindest eine Art von Landesgesetz durchzusetzen (sogenannte Maiestats Carolina 1355), scheiterte. Prag wurde zur Hauptstadt ausgebaut (1348 Gründung der Prager Neustadt und der Universität), Böhmen Eckpfeiler luxemburgischer Hausmachtpolitik (expansiv zunächst in westlicher Richtung, sogenannte böhmische Lehen, dann Erwerbung der Mark Brandenburg 1373), einer Politik, die Böhmen finanziell stark belastete. Im Innern war KARLS Politik auf Ausgleich aqusgerichtet, auf den Abbau sprachlicher Gegensätze in den Städten, Stärkung eines Landesbewußtseins und der kirchlichen Erneuerung der traditionellen Formen. (Noch als Markgraf von Mähren hatte KARL 1344 die Errichtung eines Erzbistums in Prag erreicht). Die erste Pestwelle verschonte Böhmen, und KARL IV. ließ in Böhmen, im Unterschied zum Reich, auch keine Judenpogrome zu (Jüdische Gemeinden gab es in Böhmen besonders in Prag, spätestens im 11. Jh.; die Rechtslage der Juden beruhte auf dem Judenprivileg Premysl Otakars II. von 1254; erst unter Wenzel IV. kam es 1389 zu einem Pogrom in Prag und wiederholten Schatzung der Juden). KARL gelang es zwar, die Macht des Adels zeitweise zurückzudrängen und die Gegensätze zu entschärfen; aufgehoben wurden sie nicht, und KARL selbst erschwerte die Lage seines Nachfolgers WENZEL durch die testamantarische Teilung der luxemburgischen Hausmacht.

[5] Von der Hussitenbewegung bis zur Herrschaft der Habsburger

Die Regierung seines ältesten Sohnes Wenzels IV. (1378-1419) bedeutete in vielerlei Hinsicht einen Rückschlag, der nicht nur den geringeren Fähigkeiten dieses Herrschers anzulasten ist. Voll wirkte sich die finanzielle Belastung des Landes aus; die Krisenphänomene des Spätmittelalters sind auch in Böhmen festzustellen, und die Lage des Kleinadels verschlechterte sich rapid. Die neuerlich erstarkte Adelsopposition, teilweise in Verbindung mit WENZELS Bruder, dem König von Ungarn, SIEGMUND, und Markgraf Jodok von Mähren, nahm den König zweimal gefangen (1394/1402), ohne daß es dem Hochadel gelang, die Führung an sich zu reißen. Die Absetzung WENZELS im Reich (1400) fand in Böhmen kaum Widerhall. Die sprachlichen Gegensätze verstärkten sich besonders in den Städten (vor allem in Prag), wo sie sich teilweise mit den sozialen Antagonismen deckten udn zunehmend auch auf die aufkommenden kirchlich-religiösen Gegensätze abfärbten. Diese Gegensätze hingen in der ersten Phase weitgehend mit dem päpstlichen Schisma zusammen und führten bereits 1393 zur Ermordung des erzbischöflichen Vikars Johannes von Pomuk (Johann Nepomuk). (In diesen Zusammenhang gehört auch das Kuttenberger Dekret von 1409, das die Anzahl der Stimmen an der Prager Universität änderte und zum Auszug der deutschen Magister und Studenten führte). Dominant wurden die religiösen Spannungen, die auf älteren einheimischen Reformbewegungen fußend (besonders auf den Lehren von Milic von Kremsier und Matthäus von Janov), durch den vordringenden Wyclifismus eine neue Intensität erlangten und sich ihrerseits mit sozialen und "nationalen" Strömungen verbanden. Suie fanden in der Person des Magisters Johann Hus eine Leitfigur und im Laienkelch ein einprägsames Symbol. Nach der Verbrennung von Hus in Konstanz als Ketzer (1415; Konstanz, Konzil von) spitzte sich die Lage immer mehr zu; WENZEL, der die Reformpartei zunächst weitgehend gewähren ließ, versuchte schließlich, mit Gewalt durchzugreifen, bewikte dadurch jedoch bloß den Ausbruchg der offenen Revolte in Prag (sogenannter Erster Prager Fenstersturz 1419).
Der Versuch König SIEGMUNDS, der als Erbe WENZELS die Herrschaft in Böhmen beanspruchte, das Hussitentum mit Gewalt zu unterdrücken, führte zu langwierigen Kämpfen (1420-1434) und zu einer Spaltung des Landes in hussitische Gebiete, die die Ansprüche SIEGMUNDS entschieden ablehnten, und katholische Teile, die seien Ansprüche anerkannten. (Mähren und die sogenannten Nebenländer blieben katholisch). Das Lager der Hussiten einigte sich zwar unter dem Druck des von SIEGMUND angeführten Kreuzzuges auf ein Minimalprogramm (sogenannten Vier Prager Artikel), blieb aber innerlich gespaltzen, wobei es zu zahlreichen Gruppenbildungen kam (Adamiten, Tabor). In der ersten Phase dominierte Prag mit dem von ihm geschaffenen Städtebund (Höhepunkt auf dem Landtag von Caslav 1421); militärisch lag jedoch der Schwerpunkt der Macht bei den von Jan Zizka und Prokop dem Großen angeführten Feldheeren der Taboriten. Allmählich erlangte der Hochadel auch bei den Hussiten eine Übergewicht. Nach dem Scheitern von Kreuzzügen gegen die Hussiten (1420/21,1422,1426/27,1431) und Verhandlungen mit dem Basler Konzil, blieben die radikalen Feldheere im hussitischen Lager isoliert und wurden in der Schlacht bei Lipany (1434) von einer Koalition der Herren und der Städte völlig aufgerieben. Nach der Annahme der abgeschwächten Form der Vier Prager Artikel (als Basler Kompaktaten) wurde Kaiser SIEGMUND allgemein als König anerkannt (14366-1437), die letzten Anhänger eines offenen Widerstandes hingerichtet (Jan Rohac z Dube).
Das Hussitentum ist in mancherlei Hinsicht ein unmittelbarer Vorläufer der Reformation des 16. Jh. (daher zuweilen auch as erste "Reformation" bezeichnet). Es ist jedoch zugleich auch (vor allem in der ersten Phase) eine soziale und im gleichen Sinn auch eine "nationale" Bewegung. Die sozialen Erwartungen, die das Hussitentum am Anfang geweckt hatte, wurden nur zum geringen teil erfüllt; besonders die bäuerliche Bevölkerung profitierte wenig und die Entwicklung zur Einführung der Leibeigenschaft wurde bloß verlangsamt: Ausdruck dieser Enttäuschung ist die Lehre von Petr Chelecicky mit ihrer völligen Anwendung von Gewalt. Auf seine Lehre geht die Entstehung der Brüdergemeinde zurück. Die königlichen Städte bauten zwar ihre wirtschjaftlichen und politischen Positionen aus, hatten aber inm Hochadel auf beiden Gebieten einen Konkurrenten, dem sie auf die Dauer nicht gewachsen waren. Der eigentliche Nutznießer blieb letztlich der Hochadel; der niedere Adel, die Ritterschaft ging weitgehend leer aus. Solange es eine Koalition zwischen Rittern und Städten gab, könnten sie sich gegenüber dem Hochadel politisch behaupten.
Religiös blieb das Land gespalten, und in Prag residierten weiterhin, da entgegen Zusagen kein utraquistischer Erzbischof geweiht wurde, als oberste kirchliche Behörde zwei Konsistorien (ein katholisches und ein hussitisch-utraquistisch). In sprachlich-nationaler Hinsicht bedeutete die Hussitenzeit einen Höhepunkt der Antagonismen, und eine religiös formulierte Bewußtseisnbildung weitete sich bis in die Landbevölkerung aus. Das hussitische Böhmen blieb kulturell-religiös weitgehend isoliert (im zeitgenössischen Sprachgebrauch war Böhme und Ketzer gleichbedeutend), selbst von Mähren und den sogenannten Nebenländern durch den unterschiedlichen Glauben abgegrenzt. Durch die Neueinteilungen des Reichsgebietes durch König SIEGMUND wurde faktisch Böhmen ausgegliedert.
Die Folgen sollten sich voll nach dem plötzlichen Tode des Ladislaus Postumus (+ 1457) offenbaren, als der Repräsentant der Utraquisten und des Hochadels, Georg von Podiebrad (in einer Koalition mit Rittern und Städten), der schon seit 1452 das Land faktisch als Gubernator regierte, vom böhmischen Landtag zum König gewählt wurde (1458-1471). Ansprüche der Kurie, deid ie Basler Kompaktaten nie anerkannt hatte und die auf einer vollen Rekatholisierung des landes bestand, führten zu neuen Kämpfen; Vorkämpfer der katholischen Partei ward er ungarische König Mathias I. Corvinus (1458-1490), dem es aber nicht gelang, König Georg zu besiegen. Er gewann bloß zeitweise Mähren und die sogenannten Nebenländer.
Nach dem Tode Georgs von Podiebrad wurde der JAGIELLONE Vladislav II. (1471-1516) zum König gewählt (seit 1490 auch König von Ungarn). Seine Herrschaft blieb in Böhmen weitgehend rein formal; faktisch herrschte nun der Hochadel völlig, der die Städte aus dem politischen Laben des Lades immer mehr verdrängte. Die religiösen Antagonismen blieben bestehen; verfolgt wurde jedoch bloß die Brüdergemeinde, und zunehmend verschärfte sich die Feindschaft den Juden gegenüber (das Verhältnis der Huissiten zu ihnen war zwiespältig), die zu ersten Versuchen führten, die Juden aus Böhmen zu vertreiben. Die sprachlichnationalen Gegensätze traten zurück. Eine eigentliche Zäsur bedeutete erst der Tod von Vladislavs Sohn und Nachfolger Ludwig I. (1516-1526) in der Schlacht gegen die Türken bei Mohacs und dei Wahl (bei Nichjtanerkennung von Erbansprüchen) des HABSBURGERS FERDINAND I. (1526-1564). Von 1526 bis 1918 herrschten in Böhmen die HABSBURGER.
Faktisch beherrschte am Ende des Mittelalters der Hochadel das Land; er schuf auch neue Grundlagen seiner ökonomischen Macht. Das lange Ringen zwischen König und Adel schien mit dem Sieg des Hochadels eeendet; wiederholte Versuche, die Stellung des Königs durch Personalunion mit anderen Ländern zu stärken, erwiesen sich als erfolglos. Die politische Bedeutung der königlichen Städte war um 1500 bereits weitgehend geschwunden (eine Zäsur ist allerdings erst 1547 anzusetzen), und sie wurden in ihrer ökonomischen Position immer deutlicher von den Adelsständen bedroht. Die Tendenz zur Leibeigenschaft der Bauern setzte sich langsam durch. Religiös blieb das Land gespalten; das Lager der Utraquisten wies deutliche Verfallserscheinungen auf. Nur die Brüdergemeinde behauptete sich erfolgreich als eigenständiger religiöser Faktor. Sprachlich-nationale Gegensätze waren gegen Ende deas 15. Jh. kaum mehr von größer er Bedeutung. Die Stellung Böhmens zum Reich blieb unklar, da die Hussitenzeit die Grenzen verwischt hatte. Die Bindungen zu Mähren hatten sich trotz der Krise in der Hussitenzeit behauptet; die Beziehungen zu den sogenannten Nebenländern blieben locker.

Back

[2] Die Anfänge und die Herrschaft der ersten Premysliden

Die Anfänge der slavischen Besiedlung von Böhmen sind bisher nicht befriedigend geklärt; entgegen älteren Ansichten, die, in Anlehnung an die mittelalterliche Landnahmesage, das Eindringen von Slavenstämmen im 6. Jh. in ein Land, das von den Bewohnern geräumt war, anzunehmen, weisen neue archäologische Funde auf ein zeitweises Nebeneinander vorslavischer und slavischer Siedler an einigen Orten hin. Die ersten schriftlichen Nachrichten beziehen sich auf die Expedition Dagoberts I. gegen Samo, der als König der Slaven bezeichnet wird (620-658/59). Obzwar nicht unbestritten, neigt die Mehrzahl der Forscher der Meinung zu, seinen Sitz (Wogastisburg) in Böhmen zu suchen. Sichere Angaben setzen erst mit dem 9. Jh. ein, als die böhmischen Stämme in das Blickfeld der fränkischen Annalisten gelangten. Ohne dauernde Folgen blieben die Züge KARLS DES GROSSEN durch Böhmen (805/06); die böhmischen Stämme, noch nicht geeint, blieben ein Streitobjekt zwischen dem Ostfränkischen Reich und dem erstarkenden Altmährischen Reich, dessen Herrscher Svatopluk (871-894) Böhmen seinem Reich eingliederte. Noch vor der Zerschlagung Altmährens durch die Ungarn gelang es den böhmischen Stämmen, die mährische Oberherrschaft abzuschütteln, und seit dem 10. Jh. wurde Böhmen dauernd zur politischen Dominante des ganzen Gebietes (Die spätmittelalterliche Historiographie schilderte dies als eine Translatio regni von Mähren nach Böhmen).
Im 9. Jh. wurde die böhmischen Stämme zum Christentum bekehrt, und es bahnt sich die Zentralisierung der politischen Gewalt an. Bezeugt ist die Bekehrung von 14 böhmischen "duces" 845 in Regensburg. Entscheidender scheint jedoch der altmährische Einfluß für den Sieg des Christentums gewesen zu sein; die Annahme, dass Böhmen noch im 10. Jh. liturgisch-kirchlich in eine lateinische und slavische Sphäre geteilt war (Konstantin und Method), ist jedoch umstritten. Der Zentralisierungsprozeß der Stämme hat bloß in seiner Endphase (in sagenhafter Form) einen Niederschlag in den Quellen gefunden (Lucaner-Sage); Sieger war der in Mittel-Böhmen siedelnde Stamm der Tschechen, und mit ihm gelangten seine Herrscher, die PREMYSLIDEN (die ihre Herkunft von dem sagenhaften Premysl dem Pflüger ableiteten), zur Herrschaft über das ganze Land. Das neue Zentrum, die Prager Burg, wurde zum bevorzugten Fürstensitz und zum politischen Zentrum von Böhmen.
Von der Überlieferung wird meist Borivoj I. (+ um 894); seine Gattin Ludmilla wurde später als heilige Märtyrerin verehrt) als erster christlicher Herzog angesprochen, der - wohl unter mährischer Oberhoheit - die entscheidende Phase der Einigung des Landes einleitete; beendet wurde sie wahrscheinlich erst unter Boleslav II. (967-999) durch die Ausrottung der SLAVNIKIDEN. Für die Tradition und die Herausbildung eines böhmischen "Staatsbewußtseins" war das "Martyrium" des Herzogs Wenzel (tschechisch Vaclav, + 929/35) von entscheidender Bedeutung. Sein Kult ist bereits seit dem 10. Jh. bezeugt; im 11. Jh. wird die Verehrung des PREMYSLIDEN Wenzel zu einem Eckpfeiler des Eigenbewußtseins zunächst des böhmischen Adels und Klerus; die Wenzels-Verehrung wurde zum Ausgangspunkt einer Repräsentanz des Landes neben dem Herrscher, zuweilen sogar gegen ihn. Im 10. Jh. entstand gleichfalls eine eigene kirchliche Organisation in Böhmen - das bisher zur Diözese Regensburg gehörte - durch die Gründung des Bistums Prag (seit ca. 973 Suffragan von Mainz) und die Gründung von Klöstern (Das älteste Kloster ist das Frauenkloster St. Georgen auf der Prager Burg).
Mit dem Ende des 10. Jh. setzte die Expansion Polens nach dem Westen und Süd-Westen ein, die zur kurzfristigem Beherrschung Böhmens durch Boleslaw Chrobry führte (1003/04). Der böhmisch-polnische Antagonismus, der sich immer wieder an den Herrschaftsansprüchen auf Schlesien entzündete, beherrschte mit unterschiedlicher Stärke die Geschicke beider Länder auch in der Folgezeit. Entscheidend wurde das Verhältnis zum Reich, ein Thema, das seit dem 19. Jh. immer wieder Historiker beschäftigt und dessen Wertung zu sehr unterschiedlichen Schlußfolgerungen geführt hat: einerseits zur Annahme einer völligen Zugehörigkeit des Landes zum Reich, andererseits zur These von einer ausschließlich persönlichen Lehensabhängigkeit des Böhmen-Herzogs Unbestreitbar bleibt die Zugehörigkeit Böhmens zum Reich, auch formal durch die Investitur der Böhmen-Herzöge durch den König (Kaiser) dokumentiert; übrigens ist sie im Mittelalter in Böhmen nicht bestritten worden. Genauso unbestreitbar ist jedoch die Tatsache, dass Böhmen in vielerlei Hinsicht "verfassungsmäßig" seit dem 10. Jh. innerhalb des reiches, schon von der Sprache her, eine Sonderstellung hatte. Hinzu kamen noch: Wahl und Inthronisation auf der Prager Burg, das völlige Fehlen von Reichsgut, keine Umritte und Königsaufenthalte in Böhmen sowie eine weitgehende Abhängigkeit des Prager Bischofs vom Herzog. Diese Sonderstellung wurde dadurch formalisiert, dass der Böhmen-Herrscher, als einziger Fürst im Reich, den Königs-Titel erhielt (Vratislav II. 1085; Vladislav II. 1158; seit Premysl Otakar I. 1198 dauernd).

Back Next

[1] Der Name des Landes und der Einwohner

Der Name Böhmen (Boemia, Bohemia) geht auf die keltischen Boier zurück und erscheint in den mittelalterlichen Quellen ständig als Bezeichnung des Landes. Er setzt sich auch in der deutschen Bezeichnung fort. Die slavische Namensform Cechy ist seit dem 10. Jh. bezeugt. Die Einwohner des Landes werden als Bohemi/Böhmen bezeichnet; im Tschechischen (nach dem mittelböhmischen Stamm) als Cesi. (Weder Cechy noch Cesi ist bisher etymologisch befriedigend gedeutet.) Während im Deutschen zwischen Böhmen (Einwohner des Landes) und Tschechen (ethnischer Name) terminologisch unterschieden werden kann, ist diese Unterscheidung im Lateinischen und Tschechischen nicht möglich.

Back Next

Boriwoi I. Przemysl Herzog von Böhmen + 894	boriwoi_1_przemysl_herzog_von_boehmen_+_894
Wenzel I. der Heilige Herzog von Böhmen + 935	Wenzel_von_BOEHMEN
Boleslav I. der Grausame Herzog von Böhmen + 972	Boleslaus_I,_Duke_of_Bohemia
Boleslav II. der Fromme Herzog von Böhmen + 999	Boleslaw_II_der_Fromme
Boleslav III. der Rote Herzog von Böhmen + 1037	Boleslaw_III._der rote
Boriwoi II. Herzog von Böhmen + 1124	Boriwoi II
Wenzel II. Herzog von Böhmen + 1192	Wenzel_II.
Ottokar I. Przemysl König von Böhmen + 1230	Ottokar_Ier
Wenzel I. König von Böhmen + 1253	konig-wenzel-i-von-bohmen-premysliden
Ottokar II. Przemysl König von Böhmen +1278	Ottokar_II
Wenzel II. König von Böhmen + 1305	Wenzel_II	wenceslaus-II
Wenzel III. König von Böhmen + 1306 (der letzte männliche Premysliden-Herrscher)	Wenzel_III
Margarete von Böhmen Königin von Dänemark + 1212	Marguerite_de_Boheme
Agnes von Böhmen Gräfin von Habsburg + 1296	Agnes-von-Boehmen Agnes-von-Boheme
Elisabeth (Eliska) Königin von Böhmen + 1330 (Mutter von Kaiser Karl IV)	elisabeth von boehmen	Saint-Empire_romain_germanique	Liste_des_imp%C3%A9ratrices_consorts_du_Saint-Empire

Typ:	Zámek
Kraj:	Vysočina
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Externí odkaz
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.zamek-trest.cz
Návštěva:	28. červenec 1997

Wenzel wanc_venzhik

Biographie [modifier]

Wacław[edytuj]

Historie

Historie

TŘEŠŤ - zámek

Původně gotická tvrz postavená v průběhu 14. stol., v 16. stol. přestavěná Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek, 15 km S od Telče

Historie zámku